1. maketářská v Kardašově Řečici

O víkendu 16. a 17. května 2009 pořádal modelklub z Kardašovi Řečice 1. ročník maketářské soutěže na svém letišti u obce Pleše. V sobotu pršelo takže jsem se vypravil kouknout až v neděli (což byla chyba). Soutěž bohužel provázela smůla – v sobotu prška (přesto se ale odlétaly 2 kola) a v neděli jedna závada zadruhou. Nakonec jsem viděl jen 3 lety – Zlína, Vivata a malou polomaketu dvouplocha. Jinak prostředí, zázemí i komentář k letům pěkné, jen ty éra ve vzduchu scházely.

Příští týden pořádají Kapra v luftě, možná udělám druhý pokus a třeba budu mít já i ostatní víc štěstí.

První dvě nabíjení s Cellpro

Ještě dřív než jsem udělal stojánek 2x jsem nabíjel Kokamky pro zálet 3DPMini.
1. nabíjení – Nastavil jsem mód nabíjení 1C. Na začátku se proud držel na 0,5 A, pak stoupl až ke 2A a pak se ustálil na 1,5A. Tento neustálený stav trval cca 10 minu, pak se dalších 30 minut proud držel na 1,5A. Po 47 minutách od startu nabíjení se změnil režim Nabíjení na Balancování a po dalších 22 minutách bylo nabíjení ukončeno. Celkem bylo dodáno 1197 mAh, celý proces trval 1 hodinu a 9 minut, koncové napětí 4,20V-článek.
2.nabíjení – prakticky stejné jako první. Protože ale v dílně bylo pod 14 stupňů Celsia nabíječka nastavila režim balancování při nízké teplotě a koncové napětí při nabíjení bylo jen 4,10 V/článek, dodaný náboj 760 mAh.

Úprava zdroje z PC pro nabíječku podruhé

Předchozí úprava zdroje z PC sice zajistila jeho spolehlivý rozběh ale při odběru okolo 4A klesalo napětí pod 12V. V RC REvue 12/2003 je popis další mmožné úpravy který je geniálně jednoduchý a (alespoň na mém zdroji) perfektně funkční. Jeho podstatou je odpojení větve 5V v místě výkonového usměrňovače (v mém případě dvojitá dioda) a zpětné zavedení napětí do této větve z děliče přidaného do 12V větve. Tím dojde ke svázání 5V větve s výkonovým zatížením 12V větve. Výsledkem ne mém zdroji je 12,90V při zatížení 5A – a to by pro moje Cellpro mělo stačit.

Úprava PC zdroje

Předpokládal jsem, že pro napájení Cellpro použiju starší olověnou baterku z auta která se mi válí v dílně. Jenže ouha – ono to sice funguje ale to olovo to už má asi za sebou, nedá se to pořádně nabít.
V dílně mám taky stařičký PC AT zdroj vyrobený ještě v Japonsku. Používám ho pro napájení odporové pily a malé brusky z harddisku. Protože pro Cellpro mi stačí 12V zdroj a cca 5A zkusil jsem zdroj upravit. Přečetl jsem si dva články v RC Revue (3/2003 a 4/2003) popisující tyto úpravy a nakonec jsem šel tou nejjednodušší cestou. Zdroj jsem rozebral, odstaranil zásuvku pro monitor a přepíbač na 110V a ponechal jen 4xGND, 1x5V a 4x12V dráty. Do větve 5V jsem zapojil odpor 22 Ohm / 10W a ten přidělal pod větrák. Odběr 220 mA už stačí na to aby se zdroj rozběhnul. Ostatní GND a 12V dráty jsem vyvedl na banánkové zdířky – a je hotovo.
12V výstup jsem zatížil odporovou pilou – odběr byl cca 4A a napětí drželo nad 11V. Zkusil jsem tedy připojit Cellpro a udělat první nabití A123 paku. Zdroj drží takže se asi povedlo.

První cykly na A123 paku

Počasí nedovoluje vytáhnout éra na louku takže jsem zatím udělal jen domácí „motorové zkoušky“ článků A123 v Buzzardovi. Při první zkoušce, která trvala 19 minut, jsem držel proud okolo 5A a jen krátkodobě (ne délenež minutu) jsem zkoušel větší proudy. Na plný plyn jsem se nedostal přes 20A. Problém byl v nastavení regulátoru, měl jsem nastavené vysoké napětí pro omezení. Nabíjení trvalo 54 minut, dobil jsem 1640 mAh, proud se celou dobu nabíjení držel na 2A. Posledních 6 minut se články dorovnávaly postupně klesaícím proudem. Koncové napětí článků bylo 3,59 – 3,38 – 3,58 – 3,58.
Při druhé zkoušce jsem omezení reglu na stavil na nejnižší možné napětí (60% počátečního napětí). Začal jsem plným plynem po dobu 1 minuty – proud klesl z 30A na 25A. Následovaly 2 minuty na 10A – tady se proud držel bez problémů. Dalších 7 minut jsem držel 6A. V 10-té minutě od začátku jsem opět zkusil plný plyn na 30s – proud klesal z 28A na 25A. POkračoval jsem s 6A až do omezení reglu v 17-té minutě od začátku.
Nabíjení probíhalo podobně jako v předešlém případě jen s tím že nabíječka odhadla zbývající kapacitu na 5%. Celkově se dobilo 2151mAh, závěrečné balancování trvalo 11 minut a dobilo se během něj okolo 50 mAh.
Během obou testů byl nejteplejší koponentou regulátor – šla na něm ale bez problémů udržet ruka. Motor ani aku se prakticky nezahřály.
Protože s A123 budu muset létat na čas ukázaly zkoušky jaké proudové odběry odpovídají jaké poloze kniplu plynu a podle toho při prvním letu odhadnu letový čas.
Hlavní je že se články srovnaly a že se nerozchází jejich napětí.

Můj první A123 pack

V Satrii u p.Bidovského jsem si objednal čtyřčlánek A123. Včera jsem balíček přinesl z pošty, rozbalil – a zůstal trochu rozpačitě koukat. Články jsou navzájem staženy průhlednou lepicí páskou vyztuženou nějakými vlákny – to jsem očekával. Na čelech paků jsou ale zřejmě tavným lepidlem přilepené čtverce z bílého plastu které mají chránit pack před zkratováním. Nicméně mezi tímto plastem a páskou je dost místa aby šlo při troše smůly nebo nepozornosti články „šlusnout“. Na packu byl jiný servisní konektor než jsem chtěl. Mailem jsem to konzultoval s p.Bidovským. Řekl, že mi tam dal přímo konektro pro Cellpro 4. Jenže to je pro mne trochu problém – nabíjím i LiPol články s JST konektory a pro ty potřebuji redukci. Díky vestavění nabíječky do krabičky se ke konktoru špatně může (nepředpokládal jsem že ho budu odpojovat). První nápad byl servisní konektor na A123 přeletovat – jenže pak přišlo první nabíjení. Napětí článků naprázdno bylo 3,35 – 3,35 – 3,35 – 2,34. Po připojení na nabíječku se byly napětí 3,53 – 3,49 – 3,52 – 3,35. Hlavně napětí 4.článku mne překvapilo. Prvních pár minut proud nastoupal na 2A, po cca 15 minutách přešla nabíječka do režimu balancování (proud 0,2 A) a dalších asi 25 minut dorovnávala napětí článků. Celkem se dobilo 235 mAh a napětí na konci byly 3,59 – 3,58 – 3,58 – 3,58. Opět jsem to konzultoval s p.Bidovským. Tento stav je prý normální a po několika kompletnch cyklech by se měly články srovnat a „ztvrdnout“. O víkendu budu tedy zkoušet. Přeletování servisního konektoru zatím odkládám až podle výsledků testů – naletoval jsem jen 3,5 mm MP Jet konektory pro připojení k reglu.
Takže zatím nevím jestli jsem si dodavatele zvolil správně – jedno se ale musí nechat: p.Bidovský na e-mailové dotazy reaguje velmi rychle a za nedopatření se servisním konektorem se omluvil.

Dorazilo Cellpro 4s


Ve čtvrtek jsem si na poště vyzvedl Cellpro 4s a adaptér pro servisní konektory JST. Adaptér byl v igelitovém sáčku, český návod k nabíječce je přiložen na CD-R. Samotná krabička od FMA Direct obsahuje nabíječ a anglický návod. Podle obrázků v e-shopech a jejich popisů jsem čekal jaké Cellpro mi vlastně přijde – jestli bude max. proud 3 nebo 4A. Nakonec verze která mi přišla je ta novější s max. proudem 4A. Překvapil mne velice tuhý kabel pro připojení ke zdroji, jeho neochota se ohnout je vzhledem k váze samotné nabíječky velká a tak mi chvilicku trvalo nez mi pristroj prestal cestovat po stole. Horní krycí plech nad displejem se mi zdá prohnutý jak když na něj běkdo šlápnul – z hlediska funkce se ale nic neděje, displeji se nic nestalo.
Původně jsem myslel že nabíjení tříčlánku Kokam, který jsem dnes vylétal, nechám až na delší den ale nedalo mi to – šel na nabíječku.
Podrobnější popis prvního nabíjení napíšu.
Jinak celkový první dojem – spokojenost. Myslím. že jsem dostal to, co jsem očekával a jak se bude nabíječka líbit baterkám to ukáže až čas.

Rok 2008

A rok je zase pryč. Za letadla jsem v tomto roce utratil 10287 Kč. Celkem jsem udělal přibližně 250 letů – jeden let mne teda stál něco okolo 40 Kč. Jasně, je to hodně podivné měřítko – ale přesto něco říká.
Akumulátory – můj starý 3-článek E-Tech má za sebou už 236 cyklů a pořád ještě slouží. V tomto roce jsem ho nabíjel 123x. 3-článek Kokam absolvoval 121 cyklů, rádio jsem nabíjel 11x.
Stařičký Sawel se dočkal jednoho letu a definitivně jsem ho již odložil. Házedlo LUCY 2 letělo přibližně 15x a je neustále připravené k letu. Twiliter – už jsou mu skoro 2 roky a letos se proletěl 85x. Aktuálně mu chybí vybavení ale jinak po vystrojení může kdykoliv do vzduchu. Aviatik zažil 2 havárie – jednu lehkou a jednu těžkou. Do opravy po té těžké se mi nechtělo ale teď jsem rád že jsem se do toho pustil – takže letos 113 letů. Je to éro se kterým aktuálně létám. Malý akrobat 3DPMini měl
krátký život – absolvoval pouze 36 letů. Havaroval hned při záletu, to se mi podařilo opravit ale další havárie byla zřejmě fatální – myslím že opravovat už nebudu.
Nicméně jsem si vyzkoušel že uřídím i akrobata a že to v podstatě bylo docela hodné éro.
Aktuálně stavím historika – Buzzard Bombshell-a. Myslím že v průběhu ledna 2009 ho dokončím. Co pak? To ještě nevím, bude hodně záležet na tom jak bude Buzzard létat.

V roce 2009 si budu asi konečně muset pořídít tovární nabíječku – přeci jen bych o svých baterkách chtěl vědět něco víc než mi poskytuje můj Zajíc, navíc plánuju do Buzzarda nákup čtyřčlánku LiFe.

Memoriál V.Vlka na Hosíně – 2008

Memoriál V.Vlka Hosín 2008

Memorial V.Vlka, 6.zari 2008, modelarske letiste Hosin
2008.09.06_08-11-31.jpg

V sobotu 6.září 2008 se na letišti Hosín pořádal další ročním pravidelného Memoriálu V.Vlka. Počasí bylo skoro ideální, jasno, slunečno a ne moc větrno. Účast nebyla nijak velká – 8 pilotů s modely kategorie RCMX.
Raritou je podle mne 26 let starý model Ansaldo který díky své olétanosti získal nenapodobitelnou patinu.
Poprvé jsem viděl maketu Norseman V v žlutozeleném zbarvení. Naprosto perfektní provedení modelu a perfektní let.
Ze soutěže jsem viděl pouze první letové kolo. Výsledky zatím na stránkách LMK nejsou – ale jsem na ně rozhodně zvědavý.

Letecký den pro každého na Hosíně


V sobotu 23.8.2008 proběhl na modelářském letišti Hosín „Letecký den pro každého“. Počasí (alespoň dopoledne) moc nepřálo – hodně foukalo, chvíli sprchlo.
K vidění toho bohužel moc nebylo – lidí na ploše bylo sice dost ale modely se asi nikomu nechtělo vytahovat. K vidění byl jeden starší Piper se spalovákem a jeden jeho let, malá elektro Extra ye stavebnice (jeden let v silném větru), elektrovrtulník (1 let), 2 vrtulníky se spalovákem, 3 malé elektry, … Nejlepší byly aerovleky – dvojploch pana Rejdy (aspoň myslím) vlekal Blaníka a nějakého druhého velkého větroně (nějaké ASW ?). Při druhém letu Blaník pár metrů nad zemí půlvýkrutem přešel do letu na zádech a vlek dokončil v téhle poloze – holt pilot to měl v rukách.
Druhou lahůdkou byl let samotného dvouplošníka – perfektně (alespoň podle mne) zalétaná akrobacie a to i přes silný vítr.
Odpoledne se počasí zřejmě trochu umoudřilo a tak možná přibylo i modelů – to už jsem ale byl doma.