Sawel


Deník – stavba
Deník – létání



21.09.2009
Sawel i Twiliter mi ležely v polici už hodně dlouho. Ještě déle jsem se rozmýšlel a odhodlával se jich zbavit. Nakonec jsem oba modely odnesl do Modelcentra a nabídl je k prodeji. Sawela si někdo odnesl velmi rychle (prý ho kdysi měl a přišel o něj), Twiliter na noveho majitele jeste ceka.

16.05.2007
Včera jsem naposledy nastříkal část potahu křídla lesklým lakem, Sawela sestavil, vyfotil a uložil – vcelku mne nenapadá nic jiného než ho při příznivém větru vzít zase na svah.
Jinak trup se skráceným překrytem kabiny a bez mohutné výztuhy před křídlem vypadá docela divně ;-[

07.05.2007
Trochu jsem postoupil v opravě Sawela – dolepil jsem trojúhelníkové lišty pod VOP, zalepil díry v potahu méně poškozené půlky křídla, ne více poškozené polovině jsem v kořenové části nahradil kus odtokovky dvěma pásky překližky a spodní stranu ucha znovu celou potáhl, vteřiňákem jsem opravil prasklinu mezi uchem a středem křídla, na trup jsem přilepil ulomenou ostruhu.
Zbývá lakovat a opravit předek trupu (překryt kabiny a horní část trupu před křídlem).

05.03.2007
Včera odpoledne jsem se odvážil a vyrazil jsem na kopec „Dubičák“. Než jsem dojel na místo tak se vítr, který foukal poměrně silně celou sobotu i neděli začal uklidňovat a já začal mít strach, že na kopci vůbec nebude foukat. Už z dálky jsem viděl, že na svahu určitě nebudu sám – na kopci kluzalo asi 6 paraglajdů. Nechtěl jsem se mezi nimi motat (hlavně v situaci, kdy jsem nevěděl jak se bude Sawel na svahu chovat) a tak jsemna druhém menším svahu, který je k tomu hlavnímu pootočem o 90 stupňů zkusil klouznout z ruky. Protože ale vítr skoro nefoukal tak jsem po jednom okruhu skončil na zemi. Nataáhnul jsem tedy svůj slabý gumicuk a zkusil to s ním. Startoval jsem jakoby na kraj hlavního svahu za paraglajdisty – a tam už bylo znát, že svah nosí a Sawel stihnul udělat pár okruhů než přistál. Nakonec jsem se odvážil, smotal gumicuk a šel obhlédnout situaci na hlavním kopci. Sešel jsem kus pod horní okraj kope a počkal až budou padáky dole a nahoře se nikdo nebude chystat k letu. A pak jsem Sawela hodil … a ono letěl, při letu od svahu mírně stoupal ale pak výšku při zatáčce po větru zase ztratil. Měl jsem docela strach z létání kdy po jedné straně svahu je vzrostlý les, na druhé straně vesnice, na svahu nosí padáky nahoru ěkolik lidí a mezi tím se procházejí výletníci …. Pořád jsem musel víc koukat kde je kdo a kam bych éro případně položil při nějakých problémech takže jsem se moc nedokázal soustředit nato abych létal pěkně osmičky se zatáčky u svahu proti větru. Díky tomu jsem se na svahu moc dlouho neudržel a přistával jsem do svahu proti sobě. Celý svah jsem takhle zklouzal na tři hody a pak jsem si to ještě jednou zopakoval.
Létání na svahu se mi moc líbilo – jen by to chtělo větší klid (míň lidí), trochu silnější vítr a si éro s křidélky – při letu po větru ke svahu se Sawelovi moc točit nechtělo.
Éro tenhle první pokus přežilo dobře – jen pár děr v potahu.

11.02.2007
V sobotu dopoledne bylo úplně fantastické počasí na lítání – vydal jsem se se Sawelem na svojí větší louku. Přijel jsem ve chvíli, kdy všude ještě ležela ranní mlha která se pomalu pod náporem sluníčka zvedala. Když jsem éro sestavil tak jsem mohl startovat na úplně jasnou oblohu s jen velmi mírným vánkem. Při prvních dvou letech mi motor vysadil po oblétnutí dvou okruhů. Měl jsem ssebou ještě zbyteček éteru tak jsem ho přilil do paliva a ejhle – motor šel jak hodinky. Vylétal jsem skoro celou lahvičku paliva – určitě něco okolo 10 letů. Všechno hezký ale jednou skončí – chtěl jsem dolétat zbytek paliva, měl jsem tak na dva až tři lety. Naplnil jsem nádrž, ucpal difuzor, protočením vrtule nasál palivo a začal startovat. Najednou se mi zdálo, že se vrtule protáčí nějak jinak než obvykle, jako kdyby motor ztratil kompresi nebo byla hodně uvolněná páka protipístu. Zkusil jsem znovu ucpat difuzor a nasát ale motor vůbec nereagoval a nesál. To už jsem se bál nějakého většího problému a začal jsem motor podrobněji prohlížet. Problém to byl – a řekl bych, že fatální – kliková skříň byla na spodku prasklá. Nevím, jestli to byl důsledek velkého namáhání motoru s asi ne úplně ideálním palivem nebo projev opotřebení a stáří motoru. V každém případě tenhle motor asi svojí službu skončil protože myslím, že MP Jet klikovky mezi náhradními díly nemá.
Takže – perfektní létání, ale ten konec … Pokud nepůjde motor opravit tak mu udělám hezký stojánek a bude fungovat jako těžítko na stole – vždyť to byl můj první motor který opravdu létal (kdysi jako kluk jsem měl MK-17 ale ten jsem nikdy nenastartoval a pak ještě nějaký hodně starý motor který jsem přes někoho dostal a s tím jsem byl stejně úspěšný jako s MK-17 – bohužel jsem se obou zbavil, teď bych je mohl mít ve sbírce jako doklad svých úplných modelářských začátků …).

06.10.2006
Jako první model, se kterým se nyní učím létat, jsem si postavil SAWEL. Je to větroň s přídavným motorem (MP Jet 1ccm) na pylonu nad křídlem. stavěl jsem podle plánku v RC Modelech 4/99, konstruktérem je němec Manfred Prang. Protože stavím velmi pomalu tak mi celé éro trvalo cca 4 měsíce. Zalétával jsem někdy na jaře 2006. Éro je to pro mne jak dělané – pomalé, stabilní, dostatečně velké. Použitý motor (viz jiný příspěvek) je tak akorát nebo spíš trochu málo – ale model letí a mírně stoupá. Sawel má za sebou zatím jednu havárii – po startu si to obloukem namířil přímo do země – příčinu jsem nezjistil ale „odnesla“ to vrtule, náběžná hrana pravého křídla a vytrhla se ovládací páka výškovky. Křídlo jsem doma slepil vteřiňákem a pod ovládací páku výškovky jsem z obou stran přilepil vteřiňákem kousky hliníkového plechu z plechovky od piva.