16.04.2007
LUCY III. jsem si moc neužil. V pátek večer jsem šel poprvé éro zkusit. Byl jsem přesvědčený že mám výchylky na motýlku nastavené správně a tak jsem éro klouznul. Šlo docela čumákem z zemi takže jsem natáhnul a zkusil srovnat směr – ale ouha, ono to zatáčelo obráceně!!! Když jsem si (po vcelku hladkém přistání) promyslel jak vlastně mám motýlek nastavený tak jsem zkusil výchylky obrátit reverzem serv. K cíli jsem se ale nedostal, buď jsem měl obráceně směrovku nebo šla obráceně výškovka. Jediné co mne napadlo bylo prohodit serva na přijímači. S tím jsem ale musel do dílny. Doma jsem prohodil 2. a 3. kanál na přijímači a hurá zpátky na louku. Teď už LUCY III. zatáčelo tak jak mělo ale pořád se chovalo jako těžké na hlavu. Těžiště jsem měl skutečně asi o 1cm před místem podle plánku. Zkusil jsem to kompenzovat natažením trimru výškovky – šlo to. Párkrát jsem ještě klouznul a pak jsem začal házet víc silou a nahoru. Zdálo se mi, že éro lítá relativně velmi rychle a moc se mi nedařilo ani zpomalit přitažením před přistáním. Protože už byla skoro tma tak jsem šel domů s tím, že zkusím posunou těžiště víc dozadu abych se zbavil nutnosti natažení výškovky. V neděli dopoledne jsem šel létat s LUCY II. (viz příspěvek níže). V dílně jsem akumulátory posunul dozadu – tím jsem dosta těžiště na místo podle plánku (ale plánek je pro verzi s klasickými ocasními plochami). Odpoledne foukalo ale protože jsem LUCY III. plánoval právě na lítání do takovýchhle podmínek (a rychlejší let by tomu i odpovídal) tak jsem šel udělat další pokus. Na louce jsem LUCY III. hodil proti větru – trochu mne překvapilo, že posunutí těžiště o centimetr dozadu mělo jem malý vliv na nutnost natažení výškovky – trimr jsem mohl potlačit jen asi o 3-4 pípnutí. Hody z ruky byly ale jinak bez problému – a pronikavost proti větru byla docela dobrá. Éro se celkově chovalo poměrně stabilně, jen při zvětšení rychlosti se začalo víc klesat a bylo nutné natáhnout. Připravil jsem gumicuk a odstartoval. První natažení byl tak na polovinu toho jak létám s LUCY II. Po startu šlo éro nahoru, pak se ale srovnalo do vodorovného letu a po vypnutí jsem musel tahat abych nastoupal nějakou výšku. Kroužení i v docela silném větru bylo bez problémů, přistání se taky povedlo. Další start a podobné chování. Postupně jsem gumicuk natahoval víc a víc – éro přecházelo při startu do vodorovného letu tím dřív, čím víc jsem napnul. A pak to přišlo – natáhl jsem ještě trochu víc, odstartoval – a po velmi krátkém stoupavém letu si to LUCY III. stále na gumě namířilo přímo do země. Nestihnul jsem udělat vůbbec nic a asi by ani nic dělat nešlo. Rána to byla docela velká – trup se do suché země sice nezapíchl ale tak 5 centimetrů bylo od hlíny. Škody – prakticky absolutní – zlomený a rozštípaný trup, nalomená polovina ocasních ploch, ulomené ucho a naštíplá náběžka po celé jeho délce, na dvou místech proražená náběžka. Zapnul jsem vypínač přijímače (nárazem se vypnul) a zkusil radio – serva se naštěstí hýbala, přijímač zůstal v obalu z pěnovky a fungoval. Posbíral jsem trosky a šel domů. V dílně jsem vše vyfotil (zítra dám do galerie) a odstrojil trup.
Pořád přemýšlí, co bylo špatně. Napadají mne v podstatě 3 věci:
1) poloha těžiště – posunutí dozadu se moc neprojevilo a je otázka jaký vliv by mělo posunou ho ještě víc dozadu
2) úhel náběhu a prohnutí uhlíkové trubky – při startu byly ocasní plochy namáhány díky nataženému trimru výškovky a uhlíková trubka nesoucí ocasní plochy se prohla směrem dolů – tím se zmenšil úhel náběhu a vztlak a proto éro při startu reagovalo na zvýšení rychlosti přechodem do vodorovného (a nakonec sestupného) letu
3) poloha vlečného háčku – háček byl cca o 8mm před těžiště podle plánku – při vleku byl tedy na stejném místě jako u LUCY II. Možná ale mělo být těžiště víc vzadu a háček tedy taky.
Poučení – rozhodně jsem neměl zkoušet při startu gumicukem zvětšovat napnutí když jsem viděl že starty nejsou takové, jako mají být. Ten přechod do vodorovného letu mne měl varovat že něco není v pořádku a měl jsem se nejdříve snažit vyřešit natažení trimru výškovky – znovu jsem měl přeměřit úhel náběhu, posunou těžiště a klouzat jen z ruky.
Takže příště ….
10.4.2007
Konečně jsem na velikonoční pondělí dokončil trup k LUCY III. Dodělal jsem kabinu (vepředu uchycená polyamidovým šroubem 3mm, vzadu drát z lanovodu zastrčený do trubky z lanovodu zalepené do trupu. Na motýlku jsem použil páky z LUCY I., drát lanovodu v nich drží jen vlastním předpětím. Přijímač Hitec jsem (stejně jako 250 mAh akumulátory) obalil pěnovou hmotou z plážové podložky kterou jsme kdysi koupily v Chorvatsku – k vodě se nehodí ale na uložení obalení přijímače je dobrá, dá se hodně zmáčknou a rychle se vrací do původního objemu, její povrh po balse neklouže a tak dobře fixuje vybavení v trupu. Na Tx jsem nastavil pro motýlka typ nosných ploch Elevon – létám s křidálky a motorem na pravém kniplu a protože zatím mám éra bez přidélek tak směrovku zapojuji místo křidélek a režim Elevon mixuje právě křidélka s výškovkou kdežto režim V-Tail směrovku a výškovku. Na obou kanálech jsem nastavil subtrim a oba jsem musel také reverzovat. Režim Elevon standarně omezuje dráhu serva na 75 % takže jsem zvědavý jestli výchylky budou dostatečné. Celé komletní éro váží 350g oproti 400 g původního LUCY I. Díky motýlku (a zřejmě i vzhledem ke konstrukci trupové gondoly) vyšlo těžiště přesně bez dovažování. Protože v pondělí až do večera foukalo tak se na zálet chystám dnes – pokud teda nebude foukat. Do galerie jsem přidal fotky – snad tam po záletu nepřibude fotka hromádky trosek ;-]
12.07.2007
Konečně jsem na velikonoční pondělí dokončil trup k LUCY III.
Protože v pondělí až do večera foukalo tak se na zálet chystám dnes – pokud teda nebude foukat.
Do galerie jsem přidal fotky – snad tam po záletu nepřibude fotka hromádky trosek ;-]
1.4.2007
Gondolu i překryt jsem přebrousil jemným brusným papírem pod vodou a natřel barvami Humbrol na kity – gondolu na oranžovo, překryt tmavě modře. Po zaschnutí (druhý den) jsem brousil ještě jednou a pak znovu nátěr. Vypadá to docela dobře – trup se leskne a je pěkně hladký. Zároveň jsem potáhl motýlkové ocasní plochy a teď je lakuju (dostanou tak 3-4 vrstvy, 2x napínací, 1-2 lesklý lak).
30.3.2007
Tak jsem se konečně přinutil olaminovat trupovou gondolu a překryt kabiny. Použil jsem tkaninu 30 (nebo 35) g/m2 a pryskyřici Epoxy 1200. Na gondole jsou 2 vrstvy, na překrytu jedna. Před laminováním jsem balsu 2x natřel zaponem a brousil. Nedokázal jem odhadnout kolik bude třeba pryskyřice – podle příruček je spotřeba rovná gramáži tkaniny – tedy něco okolo 30g na m2. Nechtěl jsem riskovat že mi bude pryskyřice scházet tak jsem raději rozdělal 10g. Po důkladném promíchání s tvrdidlem jsem nechal pryskyřici ohřát nad žárovkou na stínítku lampičky. Epoxyd byl krásně tekutý, přesto jsem ale přidal trošíčku (20-30 kapek) denaturovaného lihu a zase promíchal. Nařezal jsem si pruhy tkaniny – první vrstvu jsem chtěl dělat z pásků širokých cca 4 cm kladených kolmo k podélné ose. Gondolu jsem natřel, vždy přiložil jeden pásek a jak návody píší „poťukáváním štětcem“ jsem prosycoval tkaninu a vyháněl vzduch. Šlo to docela dobře ale pomalu. Pryskyřici jsem vždy nechával nad žárovkou aby nehoustla. Druhou vrstvu jsem se rozhodl dát vcelku a nebyl s tím žádný problém – jen pryskyřice začala polymerovat a houstnout a tkanina se mi lepila na štětec. Přidal jsem trochu lihu a „napatlal“ pryskyřici. Pak jsem znovu ředil lihem a velmi rychle položil vcelku jednu vrstvu tkaniny na překryt kabiny. Tkanina všude držela takže jsem se odlepil od štětce (ne, nebylo to tak zlé) a umyl štětec. Protože v dílně byla docela zima (netopím tam) tak jsem po částečném ztvrdnutí dal trup i překryt do vypnuté trouby po rozehřáté po pečení nějaké ňamky. Pak už zbývalo jen brousit – to patlání pryskyřice na druhou vrstvu tkaniny jsem si mohl odpustit – tkanina má opravdu zůstat matná a ne lesklá přebytkem pryskyřice. Po obroušení jsem našel asi jen dvě malá místa kde se mi nepodařilo dokonale vyhnat vzduch a kde byla pod tkaninou bublinka. Teď přemýšlím jestli tmelit nebo ne, nechci zbytečně přidávat gramy a tak možná jen trup natřu a přebrousím. Zvýšení pevnosti vůči nárůstu hmotnosti je veliké, gondola je pevná a doufám že něco vydrží.
29.3.2007
Mám prakticky hotový trup včetně lamelovaného překrytu kabiny – celé se mi to tvarově nějak moc nevyvedlo, trupová gondola vypadá víc jako lodní trup než letadlo ;-[. Celé to chci olaminovat dvěmi vrstvami 30g tkaniny. Uvažuju o tom že bych po nalaminování omotal gondolu štěpařskou páskou a tak jednak vytlačil přebytečnou pryskyřici, jednak dosáhl hladkého povrchu. Motýlkové ocasní plochy mám vyříznuté, vybroušené a nalakované – ještě nejsem rozhodnutý jestli je potáhnu nebo ne. RC vybavení čeká na zabudování.
08.02.2007
Z Lucy I. mi zbylo nepoškozené křídlo. Protože malý větroň-házedlo je pro mne ideální éro na polétání během týdne (na vhodnou louku to mám asi 3 minuty chůze) tak chci mít takovéhle stroje aspoň dvě – s jedním se něco stane a než ho opravím tak budu létat s druhým.
Lucy III. bude mít kostru trupové gondoly z balzových a překližkových přepážek potažených na bocích balsou 2mm a na spodku o něco tlustší a navrch olaminovanou dvěma vrstvami tenké skelné tkaniny. Nosních motýlkových ocasních ploch bude z uhlíkové trubky o průměru 7mm, překryt kabiny bych chtěl udělat průhledný z PET lahve. RC vybavení bude z Lucy I. – zdroje Sanyo 350 mAh, přijímač Hitec, serva Carson.
Plánek trupu už mám nakreslený v počítači – na kreslení používám volně šiřitelnou verzi programu QCAD na OS FreeBSD.