01.09.2013
Sloup je hotový, teď už jen rozmýšlím jak udělat stojánek.
25.08.2013
Dokončil jsem kosatku, obě plachty jsou na stěžni. Obtisky po přelakování leským syntetickým lakem Humbrol vypadají dobře. Dodělávám uchycení lanoví na trupu a vymýšlím stojánek.
30.07.2013
Po kouskách pokračuji se stavbou. Mám hotový stěžeň i ráhna, natažené pevné i pohyblivé lanoví a ušitou hlavní plachtu kterou teď osazuji na loď. Připravuji obtisky na trup a budu šít kosatku. Tím bude Sloup skoro hotový a snad se vzhledově aspoň trochu přiblíží skutečné bretaňské loďce Bergere de Domremy kterou jsem si vybral jako předlohu pro celkový vzhled.
05.05.2013
Trup nad čarou ponoru jsem natřel černou lesklou Humbrolkou. Docela jsem se natrápil s kladkami pro boční stěhy stěžně – mosazný drát ze stavebnice se mi zdál moc tlustý, použil jsem tenčí. Celé jsem to pak natřel namodro.
25.04.2013
Naohýbal a vybrousil jsaem kormidelní páku. Udělal jsem průchod pro kormidelní páku do zrcadla.
23.04.2013
Dokompletoval jsem kování kormidla – závěs na kormidelním listu (ten nejblíž k jeho horní části) potřeboval trochu podložit aby se dorovnaly nepřesnosti. Kormidlo už má finální podobu včetně čepů. Na jednu stranu nechodí úplně volně, závěsy se trochu kříží.
21.04.2013
Takže kormidlo jsem musel udělat znovu – po polepení bylo příliš tlusté a vypadalo to divně. Kormidlo je teda hotové včetně kování pro jeho zavěšení na záď lodi.
15.04.2013
Připravuji oděrné lišty. Kormidlo jsem polepil lištami, obrousil a nalakoval.
09.04.2013
Další detaily a jejich nátěr modrou barvou.
07.04.2013
Oplaňkoval jsem přední palubu a přidal nějaké další detaily.
02.04.2013
Doplnil jsem horní hranu bortu (ze tří lamel nařezaných ze širší lišty), vepředu jsem na tuto hranu nalepil vlnolamy. Na střední palubu jsem nalepil lišty (oproti stavebnici jsou zúžené a jinak dělené – aby více odpovídaly vybrané předloze). Připravil jsem přední lavici která navazuje na přední palubu a je na ní kování pro uchycení stěžně. Vše jsem nalakoval matným bezbarvým lakem.
27.03.2013
Po krátké přestávce pomalu pokračuji. Zkusil jsem nátěr vnitřních částí modrou lesklou syntetickou Humbrolkou (napřed lakováno nitrolakem a jemně broušeno). Na falešná žebra jsem nalepil vnitřní lať pod horním okrajem bortu.
06.03.2013
Vnitřní podélné lišty jsou nalepené, oplaňkovaná zadní paluba a začínám lepit falešná žebra nad vnitřní podélnou lať.
28.02.2013
Dodělal jsem vnitřní plaňkování i na druhém boku a vybrousil a naohýbal příslušnou vnitřní lať.
27.02.2013
Nalepil jsem falešná žebra na borty (pod úroveň podélné latě) a přes ně vnitřní obšívku (nebo jak se to všechno vlastně jmenuje …).
20.02.2013
Nalepil jsem plaňkování přepážek před pod přední a zadní palubou a z masivu 2×5 mm jsem ohnul lištu která bude nalepena na vnitřní straně bortu. Na webu jsem našel hodně podkladů (fotek) o konkrétním lodi s označením B5929 – Bergére de Domrémy – takže se pokusím v rámci možností se této předloze přiblížit.
20.02.2013
Trup je z vnějšku prakticky hotový – vytmelený, přebroušený a natřený matným nitrolakem. Slepil jsem provizorní stojánek z dílů ve stavebnici – vzhledově nic moc, pro ukládání trupu během práce ale stačí. Odstranil jsem část žeber z vnitřní části bortů, vše jsem přebrousil a nanesl tmel. Bude následovat broušení a dolepení falešných částí žeber.
12.02.2013
Doplaňkoval jsem i druhou stranu. Na fotkách v galerii je vidět, že plaňkování na obou stranách není schodné. Stavbu beru trochu jako experiment a tak jsem druhý bok zkusil udělat trochu jinak. V místě největšího zakřivení trupu se mi ale zase nepovedlo plaňky nějak rozumně poskládat. Po přebroušení to vypadá lépe, až trup přetmelím a natřu barvou tak to bude vidět ještě méně – stejně by mne ale moc zajímalo jak by to mělo být „správně“.
10.02.2013
Dodělal jsem druhou vrstvu plaňkování na jednom boku a mám hotovou přibližně polovinu druhého boku. Na hotové straně jsem vyzkoušel nově koupený tmel na dřevo a celek pak přebrousit. Plaňky druhé vrstvy jsou z výrazně tvrdšího dřeva než první vrstva. Celkově mám dojem že se mi druhá vrstva povedla méně než první. Díky tvrdosti použitého dřeva a zároveň malé tloušťce (1 mm) nejdou plaňky skoro ohybat přes šířku. Oproti první vrstvě jsem tedy musel plaňky nastavovat, používat vložené klíny (anglicky stealer) a podobně. Doufám, že po dalším přetmelení a přebroušení se to pod vrchním nátěrem trochu schová. Mám takový nepříjemný pocit že plaňkami ze stavebnice se trup ani pořádně oplaňkovat nedá – chtělo by to plát dýhy a z něj si plaňky řezat přímo na míru s potřebným zakřivením – tedy dělat to, co je v anglicky psané literatuře označováno jako „spiling“.
07.02.2013
Celý kýl jsem oplaňkoval stejným materiálem jaý bude použit na 2.vrstvu plaňkování. Začal jsem s druhou vrstvou – u bortu je celá plaňka o šířce 6 mm, pod ní plaňky směrem dopředu zužuji. U kýlu je jedna plaňka o celé šířce, nad ní ale lepím plaňky poloviční šířky (řežu je z těch 6 mm širokých) – důvodem je nutnost jejich velkého ohybu „přes šířku“. Vše lepím hustým CA lepidlem.
03.02.2013
Obroušeno, vytmelené největší díry a přelakováno jednou vrstvou matného nitrolaku.
31.01.2013
Dokončil jsem první vrstvu plaňkování trupu. Udělal jsem plno chyb, čeká mne tedy hodně broušení a tmelení abych si připravil dobrý základ pro druhou vrstvu.
20.01.2013
S plaňkováním postupuji od kýlu k palubě. Ohýbání planěk v přední části trupu je nyní už jednoduché, problematické je ale naopak na zádi v místě kormidla. Někde jsou mezi plaňkami větší mezery, bude třeba hodně brousit a tmelit.
08.01.2013
Napasoval jsem a přilepil plaňky na straně kýlu. To bylo podstatně složitější než ty předchozí ale docela se mi to, myslím, povedlo.
06.01.2013
Na obou stranách trupu mám nalepené 2 horní plaňky. Teď přijde na řadu ta spodní u kýlu a pak rozměřování jak bude třeba mezilehlé plaňky upravovat …
05.01.2013
Kostra je hotová, paluby nalepené. Zrcadlo jsem zvenku i zevnitř polepil tenkými laťkami kterými se bude dělat 2 vrstva plaňkování trupu. Tím jsem dosáhl toho, že dosedací plocha pro lepení plaňkování trupu na zrcadlo bude větší a snad si tím plaňkování ulehčím. Přilepil jsem první plaňku na trup – tu úplně horní. Na paluby jsem si nalepil podložky které mi tuhle plaňku výškově vymezily – vyšla mi ale podstaně výš než s čím počítají části žeber nad úrovní paluby. Takže jsem je nastavil kousky smrkové lišty, plaňku v ruce vytvaroval a přilepil. Jsem zvědavý na výsledek až zítra sundám svorky, které ji drží …
23.12.2012
Jako stavební rozcvičku před stavbou velkého modelu lodi kategorie NSS-B jsem si pořídil stavebnici neplovoucího modelu francouzké rybářské lodi Sloup z produkce firmy Corel. Nakupoval jsem na http://www.modelylodi.cz/ – vše bez problémů.
Samotný obsah stavebnice mne mírně zklamal svou kvalitou – či spíše nepřesností dílů. Ty jsou sice zhotoveny poměrně čistě ale s poměrně velkými nepřesnostmi, některé díly (paluby, kýl) jsou prohnuté a zkroucené.
Pomalu jsem začal se stavbou – osazení žeber na kýl. Skoro všechno je křivé a nesedí, žebra vůči kýlu dorovnávám špalíky balsového nosníku 10×10 mm, kýl mám usazený na desce pomocí kousků smrkové lišty aby alespoň spodní část kýlu byla rovná…
Po zhodnocení mého současného letového parku a zjištění, že (mimo helin) létám nejvíce s Buzzard Bombshellem jsem se rozhodl pro stavbu větroně s pomocným elektromotorem. Nechtěl jsem čistě účelový stroj, spíš něco pro poklidné létání a hledání termiky. Poměrně dlouho jsem prohlížel všechny možné plány a bral v úvahu primárně to, že létat budu na svém malém plácku a že tedy rozpětí nad 2 metry by bylo problém. Nakonec zvítězil Primátor – plánek z RC Revue s číslem 151. Autorem je p.Zdeněk Skořepa. Základní parametry: rozpětí 2000 mm, délka 1300 mm,
motor příkon okolo 250 W, ovládané prvky S, V, M. Stavba klasická, potah bude buď papír + hedvábí nebo Vlies, podle tuhosti konstrukce. Baterku předpokládám tříčlánek Li-Pol 22OO mAh – bude tak možné dolétávat slábnoucí aku z vrtulníku – a hlavně (kromě jednoho čtyřčlánku LiFe) mi pořád zůstanou baterky jednoho typu a velikosti.
Plánek už mám koupený, mám ho i naskenovaný a začnu připravovat přepážky – radši je překreslím v CADu abych měl jistotu jejich souměrnosti a rozměrové shodnosti.
Zatím jediné, co se mi na vybraném modelu nelíbí, je jméno. Třeba mne napadne něco lepšího …
02.05.2012
S letovým počasím je to problém – je sice horko, ale prakticky pořád fouká. Nicméně najdou se i chvilky kdy je počasí přijatelné až ideální. Při posledních letech s MT se mi dařilo létat osmičky popředu v obou směrech, ovály před sebou také v obou směrech, kruhy vpravo i vlevo od sebe, osmičky s každou smyčkou zalétnutou 2x nebo 3x a pomalý let a chvilka visu čumákem k sobě. A hlavně – už si začínám v těchto prvcích věřit, neklepu se tolik a začínám pilovat provedení oproti dřívější snaze vůbec letět a nerozbít.
17.03.2012
MiniTitan se také dočkal a dostal 6-ti kanálový přijímač FrSky. Trochu jsem musel předělat kabeláž, anténky od přijímače jsem vyvedl trubičkami směrem dozadu a nasměroval je tak, že svírají úhel cca 90 stupňů. Zatím jsem všechno vyzkoušel jen na stole, zítra snad půjde heli do vzduchu.
21.02.2012
Kombinace špatného počasí a větru mi zabránila v létání od Nového roku až do prakticky konce února. 21.února se ale počasí umoudřilo a dovolilo udělat tři lety – první na zahradě a další dva už na louce. Ruce přeci jen zábly takže jsem létal velmi opatrně. Zaletěl jsem pár osmiček, nějaký vis a přesuny – a hlavně: MT je pořád vcelku.
31.12.2011
Počasí dovolilo udělt poslední den roku 2 lety – ale ruce zábly. V letovém deníku jsou to lety číslo 245 a 246. Přestávka v létání způsobená škaredým počasím je hodně znát – už jsem uměl viset kabinou k sobě a zaletět kruh, teď si na to netroufnu. Na druhou stranu v osmičkách jsem si docela jistý – a to je pro mne úspěch. Ono se to zase při lepším počasí doučím.
26.11.2011
Udělal jsem první testovací lety s kovovými díly a jsem spokojen. Vrtulník se mi zdá přesnější a klidnější, stopa listů sedí skoro přesně, vibrace jsou menší než v předchozím stavu s plastovými díly.
29.10.2011
V plastových dílech hlavy se objevují pořád větší a větší vůle. Postupně jsem nakoupil na helikraft.com kovové díly (mimo gripů) a hlavu jsem předělal do kovu. Nebylo to bez problémů. Hlavní zádrhel nastal s pákami flybaru. Při nastavování se mi podařilo strhnou v jedné páce závit (a ani se tomu nedivím, červík M3 držel tak na 1 mm závitu). Takže jsem otvor převrtal a vyřízl závit M4 – sice to vypadá humpolácky a ve stěně taky moc materiálu nezůstalo – ale mohlo by to fungovat. Druhý problém byl s délkou táhla právě mezi pákou flybaru a horní pákou mixéru. Podle nového návodu na verzi SE (v něm je ale už jiná páka flybaru než mám já) je délka táhla 25 mm, správně je ale délka 23 mm podle návodu na „plastovou“ verzi. Nakonec jsem vše sestavil a naladil, nastavil dráhu listů a krajní polohz jejich náběhu a zkontroloval polohu pádel. Nasadil jsem bílé laminátové MS Composit listy. Stopa listů sedí, vibrace jsou, ale myslí, že přijatelné. Kovová hlava zatím vykazuje výrazně menší vůle než plast. Ještě jsem s tím neletěl, počasí je hrozné.
29.9.2011
Povedl se mi vis kabinou k sobě. Nalétával jsem z větší dálky proti sobě a snažil se helinu zastavit – až se to povedlo a zůstal jsem viste. Hned jsem si troufnul i na pomalou piruetu. Helina to přežila a z hlediska pilotáže je to velice nejisté. Je třeba cvičit a cvičit a cičit …
25.9.2011
Zaletěl jsem osmičku tak, že jsem pokaždé nejdřív udělal kruh a pak pokračoval do druhé části. A taky jsem poprvé zavisel kabinkou k sobě – stále se musím z větší dálky rozletět kabinou k sobě a postupně zastavit, z místa to ještě nejde. Byl to 223. let.
11.9.2011
Při tréningu kruhu krizovka – ale zachránil jsem to.
10.9.2011
Poprvé jsem zaletěl kruh – ale je to zatím velmi rozpačité a nejisté. Byl to let číslo 207.
8.9.2011
Vyměnil jsem gripy vrtulky za kovové (létané, koupené na inzerát). Zároveň jsem posunul křivku kolektivu v 1.bodě trochu víc dolů k menším úhlům náběhu.
31.8.2011
Jubilejní 200-stý let s MT.
5.8.2011
Krizovka, šel jsem čumákem k sobě pomalu dolů, zachránily mne plováky – žádná škoda.
1.8.2011
Krizovka (zalétl jsem si nad hlavu), ale uřídil jsem to.
31.7.2011
Vyměnil jsem ocasní servo za stejný typ (ale jiný kus) – v jedné pozici silně cukalo. Čeká mne 176-tý let.
9.7.2011
Po dlouhém rozmýšlení jsem vzal MT proletět ven ze zahrady. Našel jsem si asfaltovou cestu (večer a o víkendu je za závorou a nikdo tam nejezdí) s přilehlým pláckem – kolem jsou sice stromy, ale proti zahradě je to minimálně 5x větší prostor. První dva lety dopoledne se moc nedařily – trochu foukalo, zvykal jsem si na nové místo. Navíc se mi zdálo, že helina vibruje (což jsem předtím nepozoroval). Doma jsem vyměnil listy na vrtulce (už byly trochu okousané), dovážil je (obrušováním konce) a vibrace se zmenšily. Zároveň jsem také přišel na to, že vrtulkové servo v jednom místě zakmitává, s největší pravděpodobností problém s potenciometrem – zatím to ale není nic hrozného.
K večeru za klidu jsem se vydal na další dva lety. Tentokrát to bylo lepší – dokonce zatím asi vůbec nejlepší – poprvé si troufnu říct, že jsem s heli opravdu LÉTAL. Dařily se osmicky, ne jen otočky na místě, létal jsem dál od sebe, větší rychlostí a plynuleji. Jsem u 160-ti letů.
5.7.2011
Stále létám na zahradě. Už zvládám vcelku bezpečně vis jedním i druhým bokem k sobě a něco jako osmičku. Začínám se pokoušet o vis nosem k sobě – ale velmi opatrně a vždy jen na chvíli a o pár stupňů od visu bokem. V osmičkách se zaměřuji na jejich plynulost – pri zatáčení hodně tahám, takže helina se mi skoro zastaví – to chci odstranit. Jsem na 156-ti letech.
10.6.2011
Na zahradě večer bylo absolutní klidno takže jsem si troufl na lenivé osmičky – přesun bokem k sobě, dopředu s navazující zatáčkou o 180 stupňů a přeunem zpět. Povedlo se mi zaletět několik zatáček v kuse. Přesun mezi zatáčkami je tak do 3 metrů. Pokud letím zleva doprava tak je to úplně v pohodě, obrácená zatáčka není tak jistá. To vše při 136-tém letu.
30.4.2011
S možností prodeje za alespoň prochu pro mne přijatelnou cenu to vypadá špatně – takže zase začínám opatrně poletovat.
17.4.2011
Létám na zahradě. Začalo mi to trochu jít, na konci druhé baterky ale pilotní chyba a zase crash. Odnesli to listy, ocasní trubka, smykátko, hlavní hřídel, táhlo ke gripu, servo vrtulky, kabina – a možná a ještě něco. Tohle byl pád, který mě přivedl k rozhodnutí to s vrtulníky zabalit – je to moooc peněz a asi na to nemám ani ruce. Byl to 107-mý let. Dal jsem inzerát na modelbazar.
5.3.2011
Nešťastná rána na louce, ztráta výšky a přímo čumákem do země – 92. let.
28.02.2011
Létal jsem na zahradě osmičky, docela mi šly, už jsem udělel 3 zatáčky v kuse – pak ale prišel výlet ze zatáčky a klesání, které skončilo klouznutím po zemi a seknutím ocasní trubky. Pro tyhle pokusy uz nesmí křivka plynu začínat od nuly!
20.02.2011
Po výměně obou hřídelí a flybaru jsem si při letu hned hrábnul ocasem a doma jsem zjistil, že heli vibruje. Podezření jsem měl na příčnou hřídel, rozebral jsem grypy, proházel hřídele a pořád nic. Nakonec byl možná problé v seřízení stopy listů. Stopu jsem doladil a vibrace byly menší. Hned při dalším testu na zahradě jsem hrábnutí ocasem zopakoval – s heli to ale snad nic neudělalo, vibrace jsou pořád stejné.
Takže ačkoliv jsem si myslel, že simulátor nepotřebuju, tak už proháním Phoenix. Nejdřív mi to vůbec nešlo, zkoušel jsem na modelech ladit kde co ale výsledek nulový. Nakonec jsem vzal čuďáka Raptora .30 s cvičným křížem a zkoušel viset a létat lazzy eights až se mi to podařilo – nejdřív jen občas, teď už se to lepší a osmičku už zalétnu i s MT. Chce to trpělivost a vydržet – ono se to poddá.
14.02.2011
Další pád – vypadal dost nevinně, z malé výšky na bok a se zastaveným motorem. Nicméně to odnesla hlavní hřídel, spojovací tyč padel a převody v jednom servu. Když už jsem měl heli rozloženou, tak jsem vyměnil serva za SAVOX SH-0275MG – a mám z nich mnohem lepší pocit než z původních HS-55. Zároveň jsem se konečně odhodlal k přemontování regulátoru – dal jsem ho chladičem nahoru a vodiči k aku dopředu. Takže ještě zbývá zkontrolovat stopu listů a otáčky rotoru a můžu zkusit znova zaviset (pokud teda počasí dovolí).
6.2.2011
Pád na louce – pilotní chyba. Byl to 80-tý let.
20.1.2011
Na heli jsem udělal několik změn. Snad jsem konečně doladil gyro – posunul jsem kuličku a jednu dírku ke středu a kmitání ocasu se zmenšilo, ale nezmizelo. Nakonec jsem snad kmitání ale přeci jen odstranil – problém byl v tom, že kuličku na páce jsem úplně nedotáhnul a vznikla tak vůle na táhle. Zatím jsem zkusil jen zaviset a vypadá to dobře. Taky jsem vyměnil listy – nasadil jsem bílé lamináty od MS Composit. Jsou lehčí a měkčí než dřeváky. Zkoušel jsem je vyvažovat, ale nedařilo se mi, takže jsem listy nechal tak, jak jsou. Pokusně jsem zavisel v garáži a heli se mi zdá tižší a klidnější – zároveň bych ale řekl, že trochu vibruje proti stavu s dřevěnými Align listy – uvidím.
16.1.2011
Poprvé venku – na louce.
11.1.2011
Odměnil jsem se novým gyrem – Align GP780. V normal módu se ocas pořád točí ale už asi vím, jak neutrál nastavit – musím na to jít přes délku táhla. V HH módu ocas kmitá, na to hodně lidí doporučuje posunout kuličku blíž ke středu serva. Páku serva vrtulky jsem udělal z kotouče – konečně sedí kolmo, vzdálenost kulička-střed je 10mm, ale budu zkracovat. Vyčistil jsem smykátko, promazal a trochu povolil páky na gripech – zdá se mi, že teď chodí lehčeji.
2.1.2011
Předělal jsem trochu podvozek s plováky. Uřízl jsem jednu stranu úchytu, takže teď plovák na každé straně držáku drží jen jedna gumička. Zároveň jsem držáky trochu odlehčil a konce plováku pistolovou pájkou zakulatil.
14.12.2010
Dodělal a namontoval jsem plováky. Držáky jsou vyříznuté a vypilované z duralového plechu, samotné plováky z pěnové hmoty – válce (prodává se jako hračka pro děti do vody).
7.12.2010
Popr venku – doma na zahradě.
28.11.2011
Už si troufám trochu od země.
21.11.2010
Udělal jsem si tréningový kříž – tyčky jsem udělal dlouhé 35 cm (jsou z uhlíku 5/3), ve středu jsem je spojil bukovým špalíčkem, do kterého jsem navrtal šikmo díry a do nich tyčky zastrčil. Na konce tyček jsem nasadil pinpongové míčky a zajistil je gumovými těsněnímy z vodovodního kohoutku. K podvozku jsem kríž přitáhl stahovacími pásky.
19.11.2010
Úplně první pokusy s MT v garáži – roztočení a snaha udržet heli ve vymezeném prostoru a na zemi podle Radd’s School.
17.11.2010
Překládám si RADD’S SCHOOL OF ROTARY FLIGHT – je to jedna z cest jak se naučit létat. Líbí se mi, že vše začíná šoupáním s heli po podlaze v podstatě bez rizika havárie – uvidíme.
16.11.2010
Včera jsem poprvé pořádně roztočil MT s listy hlavního rotoru. Při lepení příložek na listy ze stavebnice jsem zjistil, že v jednom listu je zřejmě křivě navrtaný otvor pro jeho zavěšení – list navlečený na kus kulatiny neměl nulový úhel náběhu. Listy jsem přesto vyvážil a zkusil namontovat. Problémový list drhnul i v grypu. Zkusil jsem nastavit úhly náběhu. Když jsem srovnal střed tak neseděly krajní úhly náběhu a obráceně. Nakonec jsem to vzdal a namontoval dřevěné listy Align, které jsem koupil do zásoby. Tady bylo všechno bez problémů. Pro testování heliny jsem si udělal stojánek, který umožňuje helině volné otáčení kolem hlavní osy ale jinak nemůže nikam utéct. V něm jsem zkusil heli roztočit – nemám ale Align listy vyvážené, takže ne naplno. Podle otáčkoměru jsem točil něco okolo 900 ot/min. Gyro zdá se funguje. Takže vyvážit listy, doladit křivky a může začít šoupání po zemi.
28.10.2010
Na základě rad jsem koupil maskovací pásku Tamiya. Zamaskoval jsem hrany oranžové barvy, zbytek jsem zakryl mikrotenovým pytlíkem přilepeným na maskovacku pásky 3M a znovu jsem stříkal bílou – tentokrát v ředění 1:1. Výsledek na moje možnosti velmi dobrý – ostrá hrana, žádné podtékání. Stejným způsobem jsem šel na spodní část s červenou barvou. Tady jsem to trochu uchvátal, pořád se mi zdálo, že ještě můžu stříkat ale nakonec to vedlo k malému stečení barvy asi na dvou místech. Trochu jsem ta místa přebrousil a dal další dvě vrstvy. Ještě za vlhka šlo maskování dolů a výsledek zase velmi dobrý – žádné podtečení. Jen hrana není úplně hladká, vypadá to jak když se na pásku nachytaly nějaké nečistoty a ty způsobily ne úplně rovný okraj. Teď ještě přemýšlím, jestli znovu zamaskovat a přestříkat rozhraní bílá-oranžová oranžovou barvou a opravit tak nedokonalosti z prvních pokusů. Asi to zkusím.
24.10.2010
Horší je to s barvením kabinky. Nechtěl jsem jí nechat bílou a jen polepenou samolepkama. Celou jsem přebrousil na mokro jemným smirkovým papírem (vady v místě spoje obou půlek se mi úplně vybrousit nepovedlo). Koupil jsem bílý Tamiya 87075 Liquid Surface Primer a chtěl stříkat. Podle informace prodavače se to má ředit ředidlem do akrylových barev – ale ouha, natáhl jsem do stříkačky primer a k němu ředidlo a ono se to srazilo. Pri pokusu vymít stříkačku jsem zjistil, že Primer jde ředit nitroředidlem. Naředil jsem tedy v poměru 1:2 ve prospěch ředidla a začal stříkat – nejdřív lehce poprášit, pak silnější vrstva. Přebrousil jsem smirkovým papírem 600 opět pod vodou a dal další vrstvu. Vypadalo to docela solidně. Začal jsem lepit maskování – hrany jsem udělal z nařezaných proužků maskovací fólie, zbytek jsem vykryl krepovou páskou. Stříkal jsem akrylovou oranžovou Tamiyou X-6. Konečný výsledek – na několika místech podtečení jak pod maskovačku, tak v ploše pod krepovku. Kde to šlo jsem vybrousil na podklad. Další pokus bude následovat s maskovací páskou Tamiya – zkusím hrany opravit opětovným nástřikem Primeru, pokud se zadaří tak další barva bude černá nebo šedá – kabinka bude tedy v horní části oranžová, pak dělící plochy bílé a spodek černý nebo šedý (možná ještě vymaskuji nějaký bílý pruh na spodku). Zároveň jsem stříknul oranžové pruhy na listy vrtulky – to se docela povedlo. Už mám na cestě obě zásilky z Číny – je v nich gyro, 2 měrky na listy, otáčkoměr, přípravek na nastavení desky cykliky, arch oboustranné samolepky a smršťovačka. Taky jsem slepil jednoúčelové přípravky na nastavení pádel – navlečou se ze stran na pádla a je možné pomocí dlouhých lišt na jejich horní straně kontrolovat shodnost úhlu náběhu. Nápad jsem viděl někde v RC Revue.
20.10.2010
Montuji serva – všechny tři serva na cyklice musím podložit o cca 5 mm. Koupil jsem nové silnější páky na HS-55, vzdálenost kulicky od středu serva 12,5 mm se mi nepodařilo dodržet protože musím vrtat otvor pro kuličku mezi dva krajní otvory páky a to dává cca 12 mm – snad to nebude vadit. Podložky pod serva dělám z pásku překližky, pro zadní servo jsem je musel zbrousit asi o 0,5 mm aby táhlo od cykliky bylo svisle.
18.10.2010
Sestavení vrtulníku je pohodová a velmi příjemná práce – vše pasuje, návod je názorný – paráda. Šrouby kuliček na gripech jsem nejdřív zašrouboval, pak vyšrouboval, do díry dal kapičku středniho CA lepidla a znova zašrouboval a dotáhl. K návodu je přiložený dodatek, který popisuje možnost vložit mezi gripy a tlumící gumy 1-3 podložky pro nastaveni tuhosti – já jsem podle základního návodu nedal žádnou. Přeci jen se mi ale povedlo udělat jednu botu (ač jsem si myslel jak pečlivě všechno po sobě kontroluji). Podařilo se mi nasadit obráceně padla – tedy tak, že by se rotor musel točit proti směru hodinových ručiček a ne po. Nejdřív jsem si myslel, že jsem dal obráceně hlavní kolo – takže jsem vyndal hlavu a znova zkoumal, jestli mám ozubené kolo a volnoběžku správně. A teprve tehdy mne trklo, že padla mám opačně. Takže zase složit. Ještě před touhle rozborkou jsem posouval hřídel hlavního rotoru o cca 1 mm výš – nesedělo mi proti sobě ozubené kolo ocasního rotoru proti kolu převodu na řemínek.
Na ovládání cykliky chci použít serva HS-55. Páky, které k nim mám, nevyhovují – ty pevnější jsou krátké a ty dlouhé mi přijdou zase moc málo pevné. Naštěstí aktuální set náhradních pák obsahuje přesně to, co potřebuju, takže už mám 3 balení koupená. S HS-55 se asi přímo nepočítá, serva budu muset podložit a pro zadní servo cykliky asi trochu na šířku propilovat držák aby servo dobře dosedlo.
Vcelku vypadá vrtulník podstatně větší a mohutnější než by se podle dílů původně zdálo. Když si představím ještě listy a to, že se točí cca 2200 otáček za minutu, tak mám k tomu kafemlejnku docela respekt…
07.10.2010
Samotná krabice je perfektní, barevná, lákavá. Její vnitřek je pak řešen hlavně prakticky a tak, aby chránil obsah. Kabinka, lyžiny a rám jsou zabalené a vložené vedle menší krabice, která obsahuje vše, kromě dlouhých dílů (listy, ocasní trubka, …) – ty jsou samostaně v další dlouhé krabičce. Vše doplňuje návod v angličtině a arch samolepek. Zvlášť je přiložen český návod, ten je rozšířený i o návody k reglu a motoru.
Návod – tady jsem narazil na první problém. Už před zakoupením stavebnice jsem ho měl stažený a poměrně pečlivě prostudovaný – jen mi nebylo pořád jasné, jak je to s pojišťováním šroubových spojů. Zmínil jsem se o tom v prodejně p.Turkovi. Ten řekl, že spoje kov-plast nezajišťuje nijak a že v návodu je to špatně – obráceně. Začal jsem hledat na netu a potvrdil jsem si, že spoje kov-plast se většinou nezajišťují, případně že se použije CA lepidlo. Zároveň někdo uváděl, že exisuje verze návodu k MT kde je toto popsáno dobře. Stáhl jsem si tedy návod přímo od Thunder Tiger a skutečně – zde se píše jen o thread lockeru T22 (vlastně nějaký Locktite) a CA lepidle. Tento návod skutečně uvádí pojišťování spojů kov-kov přiloženým T22, spoje kov-plast nepojišťuje (tedy kromě kuliček na gripech).
Samotné díly stavebnice jsem kromě těch velkých zatím nijak detailněni neprohlížel. Jen se mi zdá všechno hrozně malé a titěrné – co teprve kdybych si pořídil jen 250-tku …
05.10.2010
Prostě jsem neodolal (poletování s Kolibříkem mne ještě víc postrčilo) a DNESKA si jdu pro Mini Titana. Pomohlo i to, že současná cena kitu s motorem a reglem je 2980 Kč – to už se asi opakovat nebude.
Díky velmi omezenému rozpočtu bude vybavení velký kompromis – serva cykliky HS-55 (protože je mám), gyro HK 401B (hodně lidí o něm píše, že na první poskoky a lety čumákem napřed stačí), Rx použiju R700 (je to jen PPM ale snad to v plastovém vrtulníku nebude vadit), jenom servo vrtulky koupím nějaké solidnější digitální (SAVOX, NEXUS, …).
Večer se budu kochat rozbalováním …
27.2.2012
I KaJaKo dostalo napěťový dělič na vstup telemetrie – na stole vše OK, ve vzduchu jsem ještě nevyzkoušel.
27.2.2012
KaJaKo jako první dostalo 6-ti kanálový FrSky přijímač. Zástavba je bez problémů. Antény jsem zastrčil do plastových trubiček (na každé straně trupu jedna, navzájem jsou kolmé). Oproti původnímu přijímači při testu na stole nevidím žádný rozdíl. Důležitý ale bude test ve vzduchu.
23.7.2011
Dokončil jsem nové křídlo pro KaJaKo – vzniklo tak KaJaKo II. s křidélky. Křídlo je vcelku, osadil jsem 2x HS-81, serva jsem nakonec připojil přímo k přijímači bez vřazení dalšího konektoru. Potah je papír + hedvábí, křídlo se přivazuje gumou. Se záletem čekám, až nebude pršet …
10.6.2011
Zacal jsem stavet nove kridlo s kridelky. Profil a rozpeti stejne, jen pridam po cele delce kridla kridelka o hloubce cca 25 mm. Kazde kridelko bude mit sve vlastni servo HS-55.
1.5.2011
Pokračuju s broušením trupu – začíná to vypadat k světu.
28.8.2010
Dodělal jsem 2 věci. Odtokovku jsem v místě, kde prochází poutací guma, „okoval“ tenkým hliníkovým plechem a přední část trupu, o kterou se opírá sklopená vrtule, jsem polepil samolepící volií proti otlačení.
11.08.2010
Ideálnímu počasí (sluníčko, jasno, skoro bezvětří) nešlo odolat takže jsem dopoledne nandal do auta Buzzarda a KaJaKo a vyjel na zalétávací loučku.
Nejdřív jsem trochu povodil po obloze Buzzarda a pak došlo na zálet. Měl jsem z toho strach – poslední zálet NewBee dopadl neslavně. Tentokrát šlo všechno bez potíží. Start na asi půlku plynu (po hození jsem musel jeětě trochu přidat) a éro stoupalo pěkně nahoru. Jen jsem musel po pár okruzích dotrimovat směrovku. Éro je docela stabilní a poslušné, solidně klouže. Zkusil jsem přemet – při něm utíká KaJaKo do strany. Přiblížení na přistání s vypnutým motorem a dosednutí do vyšší trávy. Povedlo se, letí to a nerozbil jsem to. Let trval asi 5 minut, dal jsem si ještě jeden start s několika okruhy a přistáním. Teď už to bylo bez klepání.
06.08.2010
Ani přesně nevím, kdy jsem začal tohle éro stavět – tipuji tak březen 2010.
Jde o jednoduchý cvičný model, jeho plán vyšel v řadě Modelář pod číslem 130. Jedná se o upravený Spurt, který se prodával jako stavebnice ale neměl požadované vlastnosti.
Základní parametry modelu: rozpětí 1000 mm, délka 850 mm, hmotnost včetně aku 850 g, plocha křídlo+VOP 24,41 dm2, plošné zatížení 34,3 g/dm2.
Éro pohání čínská sestava motor TURNIGY AerodriveXp SK Series 35-30 1100 Kv, regulátor TURNIGY Plush 30amp, aku TURNIGY 2200mAh 3S 20C. Vrtule sklopka, kužel Pelikán, listy CAM Folding Prop 10×6. Serva 2x HS81, přijímač Hitec HFS 05 MS.
Vše jsem potahoval Vliesem (s tímhle materiálem jsem dělal poprvé). Rovné části se dělají výborně, Vlies ale odmítá jakýkoliv ohyb ve dvou směrech. V podstatě se nesmí potah vůbec brousit, já jsem nevydržel a po cca třetím nátěru jsem hlavně hrany jemně přebrousil. Potah začal chlupatět a až po několika nátěrech a broušeních jsem byl spokojený. Barevné doplňky jsem stříkal akrylem Tamiya – barva mi samozřejmě zase podtekla takže jsem hrany olemoval pásky aranžerské samolepicí fólie. Měl jsem problém s těžištěm – vyšlo mi příliš vepředu takže jsem do trupu dodatečně musel vlepit desku pro uchycení aku nad druhou přepážku. Zároveň tedy budu muset při výměně aku sundavat křídlo – ach jo!Hotové éro jsem nafotil (fotky jsou v galerii) a až přestane pršet a foukat tak půjde do vzduchu. Skoušel jsem v ruce motor na plný plyn a zdá se mi, že je éro dost přemotorované – no ale to se teprve uvidí.
6.8.2010
Konečně jsem éro dokončil. Problémy s těžištěm, vychází moc vepředu. Musel jsem vlepit desku pro aku nad druhou přepážku takže při výměně aku bude muset křídlo dolů.
19.7.2010
Mam nalakovano, ted uz jen nabarvit a osadit.
9.7.2010
KaJaKo je prakticky hotove – zbyva nalakovat trup, kridlo, cele striknou barvou a osadit – takze do konce prazdnin snad pujdu do vzduchu.
18.6.2010
Stavba se zase trochu rozběhla – ocas mám potažený, přilepený k trupu a zalepené panty, střed křídla je přelaminovaný a začínám lakovat, na trupu schází kryt nad baterku s nasáváním vzduchu, přistávací lyžina a ostruha – pak už jen lakovat, potáhnout, celé to nějak obarvit – a hurá do vzduchu (snad to bude ještě letos).
30.5.2010
Mam skoro hotovy trup, zacal jsem natirat VOP a SOP. Na potah jsem koupil Vlies, tahla ke kormidlum budu resit z uhlikove trubky prumer 3 mm.
10.5.2010
Rychlé shrnutí (přišel jsem o starší záznamy) – skoro hotové křídlo, hotové bočnice, hotové lišty s otvory pro závěsy na SOP a VOP.
7.4.2012
BB jsem dovybavil napěťovým děličem (poměr 5:1, odpory 3k3, na výstupu kondenzátor 100n) pro sledování napětí pohoného aku. Na stole vše fungovalo OK, ve vzduchu také. Je zajímavé vidět změny napětí aku v závislosti na odebíraném proudu při zapnutém motoru a reakci napětí aku na jeho vypnutí. Pro klid při létání perfektní věc, při výskytu termiky je možné let protáhnout bez obavy ze ztráty možnosti model ovládat kvůli slabým aku. Ve spojení se sledováním RSSI (síla signálu) dává klid i při létání ve větší vzdálenosti a výšce.
10.3.2012
BB dostal 2,4 GHz přijímač. V horní části trupu jsem přidal vodorovnou desku z topolovky a na ní jsem oboustranou lepenkou připevnik přijímač. Antény jsou vedeny v plastových trubkách z lanovodu – jedna vodorovně směrem dopředu, druhá svisle dolů. Zatím proběhl jen test na stole – vše OK.
27.2.2012
Bombshell přišel díky prodeji starého rádia Robbe Starion o přijmač – sběratel chtěl Tx i Rx. Na cestě je už ale rodinka FrSky přijímačů takže BB dostane také 2.4 GHz Rx.
8.2.2011
Oživil jsem opět BB. Protože nemám jiný přijímač vzal jsem stařičký 4-kanál Robbe (BB s ním začínal), vyletoval jsem sokl s původními nožovými konektory a nahradil je piny. Udělal jsem nová gumová oka na přivázání křídla – ty původní už jsou hodně zpuchřelé.
25.10.2010
Přijímač se stěhuje do MT, BB bude nějaký čas na zemi – nebo ho možná zkusím prodat.
08.03.2009
8.3.2009 ráno v 7 hod na mne posvítilo sluníčko a po dlouhé době ani nepršelo ani nefoukalo. Bylo rozhodnuto – pojedu zalétnou Buzzarda. Nacpat tohle éro do auta nebylo nic jednoduchého, povedlo se mi ho ale na zalítávací louku dopravit bez úhony. Sestavení, kontrola smyslu výchylek kormidel – a první start. Byl to docela horor – éro se točilo intenzivně doleva, nechtělo se mu stoupat a málem jsem ho pověsil na jediný dva stromy v okolí. Když už to letělo tak jsem musel intenzivně tahat. Udělal jsem jeden nebo dva okruhy a šel na přistání – to bylo ale perfektní. Buzzard se dá tahat a posadit na zem krásně lehoučce. Před druhým startem jsem trochu trimem natáhl výškovku – nicméně zase horor, při letu na plný plyn sem-tam vynechával regulátor. Po stažení plynu a při natažené výškovce ale éro docela letělo. Přistání – opět bez problémů. Před třetím startem jsem natáhl trim výškovky naplno a při startu se snažil zatáčení korigovat směrovkou. Start zase krizový ale díky trimu výškovky jsem éro uklidnil a nastoupal nějakou výšku a konečně trochu v klidu zkoušel kse je problém. I při plném trimu se éro v kluzu jevilo jako těžké na hlavu nicméně horizont se dal držet na míň než půl plynu. Kluz i motorový let je nádherně pomalý a přistání na volnoběh úplně bezproblémové.
Zálet ukázal několik věcí – 1) těžiště musí trochu dozadu – pokusím se přesunout aku víc dozadu, 2) motor bude třeba vyosit doprava.
Jestli se podaří éro vyladit tak to bude parádní pomalolet na klidné relaxační polétání.
01.02.2009
Po devíti měsících jsem dokončil Buzzarda do podoby kdy se můžu pokusit o zálet. Pokud se povede ještě mne asi čekají nějaké dodělávky – opravit některá místa barvou nebo stříknout nějaké barevné ozdoby.
K pohonu použiju čtyřčlánek Li-Fe – vyhovuje váhou i rozměry.
Celková hmotnost bude někde těsně pod 2000g takže plošné zatížení bude maximálně 36 g/dm2.
Nyní čekám na aku a nabíječku – no a pak při rozumném počasí vzhůru do vzduchu.
19.11.2009
Po havarii NewBee se pohon a prijimac prestehovali zase zpet.
12.11.2009
Vymontoval jsem prijimac a regulator – jdou do NewBee.
30.10.2009
Vymontoval jsem motor – prijde do New Bee.
30.6.2009
Oprava po narazu do stromu. Je nalomena nabezka mezi dvemi prostrednimi zebry na pravem uchu. Z obou stran ucha jsem asi tak 2 cm od zadni hrany nabezky odrizl a odloupl potah, nabezku mezi zebry vylomil a Purexem vlepil kus balzove listy jako nahradu. Ted mne ceka zabrousit, nalakovat, potah papirem, napnout, potah hedvabim, lakovat, nastrik zlutou barvou. Ach jo ….
16.6.2009
Po dlouhé době jsem se dokopal ke dvěma dodělávkám. Udělal jsem definitivní podložku pod náběžku v místě přední stěny kabiny a natřel jí společně s přechody kýlovka – stabilizátor Humbrolkou v barvě potahu. Ještě uvažuji o naznačení „zasklení“ kabiny barvou.
7.4.2009
Dokoncil jsem vycisteni od zbytku lepidla i na kridle, koncove oblouky a spodni casti kridel nitrolakem.
6.4.2009
Na eru zustalo po sejmuti maskovaci pasky lepidlo. Na jeho odstraneni mi na foru Mojehobby poradili benzin, terpentyn a lih. Zkusil jsem benzin i lih ale nakonec mi zafungovalo redidlo S6006. Melo to i jeden prinos – redidlo vytvorilo pekny prechod mezi nastrikanou barvou a podkladem.
4.4.2009
Odhodlal jsem se k dodelani barevnych doplnku. Horor!!! Zacal jsem s naterem stetcem. Humbrolku jsem mel asi moc naredenou, prakticky nekryla. Zkusil jsem strikat starou pistolkou – barva mi zacala stekat a zase prakticky nekryla. Nakonec jsem v OBI koupil sprej Motip a ve dvou vrstvach jsem kridlo i trup prestriknul pres nepovedene predchozi pokusy. Nakonec to asi docela pujde – jen jeste musim z trupu nejak dostat zbytky lepidla z izolepy a folie, ktere jsem pouzil pro maskovani a opravit mista kam se zluta barva dostala (a nemela se dostat). Necim budu muset srazit prechody mezi barvami – asi nejaky velmi jemny smirek pod vodou nebo brusna pasta na karoserie.
31.3.2009
Na potahu bylo plno fleku od vody. Prakticky cely trup jsem pretrel znovu lesklym lakem aby byl pripraveny na nastrik nejakych barevnych ozdob.
14.3.2009
Druhý výprava na letiště ukázala další problémy. Výměna starého přijímače za JR R700 z Aviatika znamenala nutnost přeletovat servokablíky na stařičkých servech – nebyl to až takový problém, v servech je dost místa a přeletování šlo dobře. Zároveň jsem vyzkoušel posun aku ještě asi o cca 2 cm dozadu – uvidím jestli to bude znát. Vše je připraveno na další pokusný let.
8.3.2009
Po záletu bylo třeba upravit vyosení motoru a posunou těžiště dozadu. Vyosení motoru jsem vyřešil pootočením podložky pod motorem o 90% protože vyosení dolů zřejmě nebude nutné. Posun těžiště jsem zajistil prohozením akumulátoru a regulátoru – další lety ukážou jestli to bude stačit.
31.1.2009
Buzzard je pripraveny k zaletu. Na plochu trupu kam doseda kridlo jsem nalepil samolepici gumove pasky aby se kridlo neposouvalo. Antenu jsem vyvedl na vrchol SOP, prijimac i regulator jsou pripevneny 3M suchym zipem na bocnice trupu. Spojku mezi kablik regulatoru a kabli z prijimace jsem zasmrstil do buzirky – snad to bude drzet. Na privazovani kridla jsem si pripravil 2 oka gumy 1×6 mm.
27.1.2009
Namontoval jsem paky na VOP a SOP, zkompletoval lanovody a pripojil k servum. Naletoval jsem konektory na regulator. Tady jsem se zase vyznamenal. Smerem k aku pouzivam MPJet 3,5 mm konektory. Kdyz jsem letoval samicku na regulator tak jsem byl lenivy si do kousku dreva vyvrtat diru do ktere bych konektor osadil tak, aby koukala jen ta cast do ktere se letuje vodic. Samozrejme se mi diky tomu podarilo dostat cin i do tela konektoru a tak ho znicit. Rakl jsem si to prece neni mozne, to musi jit a udelal jsem to jeste jednou – a druhy zniceny konektor. Ten jsem se pokousel od cinu vycistit ale to byla zbytecna prace. Nakonec na treti pokus jsem to udelal tak jak to ma byt. Do trupu jsem prisrouboval motor (vyosil jsem ho trochu dolu). Prisrouboval jsem podvozek a vse zvazil. Zda se ze vcetne aku bych se mohl vejit do 1900g.
25.1.2009
K trupu jsem prilepil VOP a SOP, pod VOP jsem dolepil „ploutev“. Predek trupu – „motorovy kryt“ – jsem pomoci stribrne Humbrolky, stetce a izolepy natrel na „hlinikovo“. Zalepil jsem poutaci koliky kridla, vuci trupu jsem je zacistil prilepenymi podlozkami.
18.1.2009
Trochu se oteplilo takze se mi podarilo vytopit dilnu na cca 15 stupnu. Diky tomu jsem hohl dokoncit lakovani trupu a kridla. Zalepil jsem zavesy SOP a slepil dohromady kylovku a stabilizator. Zalet se blizi !!!!
8.1.2009
Vse mam potazene, zacal jsem lakovat kridlo a trup. Poloviny VOP jsem spojil hlinikovou trubickou prumeru 3 mm.
2.1.2009
Pokracuji v potahovani – schazi mi uz jen spodek trupu a kormidla VOP. Lesklym lakem jsem zacal lakovat stabilizator a SOP. Stabilizator je porad prohnuty smerem nahoru (tak 5mm na kazde strane). Nedari se mi to srovnat takze to asi tak zustane.
28.12.2008
Potahuji. Nejvetsi problem jsem si udelal na horni strane leve pulky kridla. Celou pulku kridla potahuji hedvabim vcelku – jde to pekne a tak jsem potahl stred i ucho najednou. Kdyz ale hedvabi zacalo prosychat tak se mi utrhl potah v lomeni strad – kridlo. Musel jsem vzit strikacku s injekcni jehlou a pod potah po kouskach strikat vterinak a znovu potah prilepit na stredni zebra. Povedlo se a doufam ze az hedvabi prolakuju tak nebude nic videt.
23.12.2008
Obarvil jsem hedvabi ale barva se mi nelibi – zkusim to prebarvit na tmavsi cerven.
22.12.2008
Potah papirem je kompletne nalakovany. Vse OK, pouze stabilizator VOP se prohyba, snad to srovna hedvabi. Obarvil jsem hedvabi – mam ho 2,5 metru, barvil jsem na cerveno barvou na bavlnu CHEDS – 4 litry vody (misto 8 litru v navodu), lzice soli, pul hodiny barveno pri mirnem varu, ctvrt hodiny bez varu, vymachano ve studene vode a poveseno.
17.12.2008
Novy potah na jedne pulce VOP se vodou vypnul tak jak jsem si predstavoval takze muzu zacit lakovat.
16.12.2008
Pokracuji v lakovani trupu a SOP – tady to vypada dobre. Nalakoval jsem poprve VOP a zeshora zase jedna pulka potahu povolila – tentokrat leva. Pri pohledu od nabezky je rozdil mezi provesenim potahu mezi zebrama mezi obema polovinama moc velky – takze potah musi zase dolu – bude to uz naposledy??? Potah kridla jsem 2x navlhcil vodou a docela se vypnul, jsem zvedavy jak to bude vypadat po laku.
14.12.2008
Ero mam kompletne potazene papirem a zacal jsem lakovat. Na stul se mi to cele nevejde takze jsem zacal trupem a SOP, kridlo a VOP musi pockat.
7.12.2008
Pokracuji v potahovani papirem, hotovy je trup a kormidla. Jen na jedne polovine stabilizatoru se mi na horni strane stala nemila vec – papir jsem nalepil jinak orientovany nez na druhe polovine a pri vypinani se mi provesil a prilepil ke strednimu nosniku. Takze bude muset dolu a potahovani si zopakuji. Okrajove oblouky kridla mam potazene zeshora a slo to velmi dobre.
3.12.2008
Do trupu jsem vlepil lanovody. Behem lakovani trupu se mi podarilo v jednom lanovodu zalepit lakem dusi – no proste sikula. Takze prace navic s jejim dobivanim a opravou. Zacal jsem s potahovanim. Nejdrive jsem lepil papir tak jako doposud lepicim lakem a na haranach jsem se porad stekal proc to nedrzi. Pak jsem si rekl ze vyzkousim lepit papir ke kostre skrobovym lepidlem na tapety (tim co lepim hedvabi k papiru). Rozdelal jsem si lepidlo huste (skoro netece, je to spis kase) – a ejhle, ono to jde a krasne. Potahnul jsem horni zakrivenou cast trupu i okrajove oblouky stabilizatoru. Po zaschnuti lepidla jsem ale v mistech kde prijde dalsi vrstva pro jistotu pouzil ridky lepici lak pro zafixovani.
24.11.2008
Stavba se mi hodně vleče ale včera jsem slavnostně prakticky dokončil celou kostru a začal s přípravou na potah. Kompletní hmotnost celého éra včetně pohonu, aku a RC ale bez potahu je 1600g.
23.11.2008
Stava se vleče a vleče – poslední dodělávky jsou nejhorší. Nicméně kostra je kompletně hotová – schází jen osadit lanovody k VOP a SOP a spojit poloviny VOP. Trup má za sebou jeden nátěr lakem, teď přijde broušení a tmelení a další nátěry. Kompletní hmotnost nepotaženého éra včetně RC, aku a motoru je někde okolo 1600g, předpokládám tedy že se vejdu do 1800g letové hmotnosti – plošné zatížení by tak mělo být do 33g/dm2 (vztaženo jen na plochu křídla). Potah bude ze středního papíru a hedvábí Pongé 8 – tahle kombinace se mi velmi osvědčila na Aviatikovi. Potahovat budu bílým papírem a hedvábím, finální nástřik bude zřejmě Humbrollkami. Ještě nemám jasno v „kamufláži“ – syn mi udělal model v Blenderu a připravil UV mapping pro texturování ve Wings3D takže teď v Gimpu upravuji texturu a zkouším jak to bude vypadat. Zatím vítězí kombinace celé éro jasně (hráškově) zelené se žlutou výplní na boku trupu.
6.11.2008
Dokoncil jsem oplankovani kabiny trupu a celek jsem vybrousil. Ze dvou 3mm preklizek jsem slepil podlozku pod motor a obrousil jsem ji do ukosu, pripevnil jsem motor.
2.11.2008
Dodelal jsem kormidlo SOP. Postupne pasky balzy potahuji cast trupu mezi zebry pod kridlem – kabinu. Dobrousil jsem loze kridla podle hotoveho kridla.
28.10.2008
Dokoncil jsem potah spodku trupu, pripevnil jsem hlavni podvozek prilozkami z duralu k bukovym spalikum v trupu. Slepil jsem kylovku a nalicoval ji k stabilizatoru VOP. Mam objednany motor a regulator. Do trupu jsem osadil staricka serva Robbe RS-200 ktera byla puvodne v modelu Sawel. Z nej pouziju i stary prijimac Robbe. K nemu jsem udelal redukci pro regulator – pouzil jsem jeden zbyvajici nozovy konektor Robbe a k nemu jsem naletoval protikus standardniho konektoru JR. Do nej pak prijde konektor regulatoru.
19.10.2008
Naohybal jsem a prilepil ostruhu (ke dnu z topolove preklizky jsem ji prisil vcelarskym dratem). Doplnil jsem tri podelniky v zadni casti trupu, skladaji se vzdy z kombinace smrkova lista 3×2, balza 3×2 a zase smrk 3×2.
14.10.2008
Z oceloveho dratu 4 mm jsem sletoval hlavni podvozek. Dolepil jsem zbyvajici casti loze hlavniho podvozku.
13.10.2008
Křídlo a VOP jsou komplet, teď dělám na trupu, nakonec přijde SOP. Snad bude létat ještě letos …
12.10.2008
Trup uz drzi pohromade, otocil jsem ho dnem vzhuru a nalepil cast spodniho potahu z balzy 3mm. Zalepil jsem bukove spaliky pro prichyceni podvozku a k nim lepim pasky 3mm preklizky ktere budou tvorit loze pro prichyceni podvozku.
9.10.2008
Do trupu jsem doplnil spojku na jeho konci takze jsem ho mohl vyndat ze sablony. Zda se ze se mi zatim podarilo ho udelat docela rovny.
5.10.2008
V predni rovne casti trupu kde jsou bocnice rovnobezne jsem k prepazkam prilepil druhou bocnici a dolepil na obe strany trojuhelnikove vyztuhy mezi bocnice a prepazky. Trup uz teda konecne vypada jako trup. Vyrezal jsem zbyvajici trupove prepazky (od odtokovky d konce trupu) z lehke topolove 3 mm preklizky. Trup jsem ustavil mezi dva moutne hlinikove uhelniky a vlepil zatim jednu prekazku v zadni casti. Soumernost trupu kontroluji proti uhelnikum, bocnice proti nim rozpiram v miste prepazek stejne silnymi podlozkami z obou stran.
28.9.2008
Na bocnice jsem nalepil zesileni predni casti, bocnice jsem navzajem dolicoval a na pravou nalepil 4 trupove prepazky.
23.9.2008
Udelal jsem dalsi dve prepazky.
21.9.2008
Jde mi to extremne pomalu – o vikendu jsem udelal pouze dve trupove prepazky …
14.9.2008
Kridlo jsem 2x natrel zaponem a obrousil. Konecne jsem se odhodlal ke stavbe trupu. Z balzy 3mm jsem vyrizl bocnice (v zadni casti jsem je musel sikmym spojem nastavovat) a na jejich horni stranu jsem prilepil smrkovou listu 3×6 mm.
24.8.2008
VOP mám pripravenou k potazeni papirem (2x zapon, 1x lepici lak), kridlo jsem natrel jednou zaponem.
10.8.2008
Spoje na kridle jsem olaminoval i zespodu. Epoxy 1200 jsem si tentokrat dopredu naredil dematurovanym lihem takze prace sla lepe.
7.8.2008
Prelaminoval jsem spoje ucho-stred a stred-stred, zatim shora.
4.8.2008
Tak jsem slepil obe pulky kridla dohromady – a uz se s tim v dilne neotocim!! Asi byla chyba udelat kridlo nedelene – no budu se s tim muset nejak poprat. Spoje jednotlivych casti kridla ted prelaminuju tenkou (30g/m2) tkaninou.
3.8.2008
Postupne jsem dokoncil jednotlive casti kridla. Vyrezal jsem spojky z preklizky (vzdy jednu mezi predni a jednu mezi zadni nosniky kridla). Na tloustku nosniku jsem je doplnil balzou. V sablone z polystyrenu jsem ze dvou vrstev balzy 1,5 mm slepil koncove oblouky. Prilepil jsem je na okrajova zebra a vyztuzil kliny z balzy. Vylehcil jsem je otvory a kruhovymi vyrezy. Dnes jsem prilepil usi ke strednim castem. Koupil jsem si na to 4 vetsi plastove sverky a diky nim to slo docela dobre. Lepil jsem Purexem a asi 1/2 hodiny jsem utiral pretekajici lepidlo.
21.7.2008
Mám pripravene spojky jednotlivych casti kridla z preklizky. Koncove oblouky jsem kvuli velkemu prohnuti profilu slepil v sablone ze dvou vrstev balzy 1,5 mm tak aby kopirovaly stredni caru profilu. V miste nosniku kridla budou vyztuzeny kliny z tlustsi balzy.
15.7.2008
Pred 23-ti hodinou jsem dokoncil zabrouseni ukosu a stycnych plocj mezi jednotlivymi dily kridla. Docela se mi to povedlo, kridlo by se mohlo povest pekne soumerne.
14.7.2008
Velmi pomalu postupuji vpred. Nalepil jsem smrkovou listu 2×2 mm na odtokovou hranu, zabrousil jsem nabezku na celem kridle a kompletne nahrubo obrousil obe stredni casti kridla.
11.7.2008
Dnes rano jsem dopaskoval posledni zebra v miste spoje ucho-stred. Slo to docela blbe, pasky balsy se krouti smerem dovnitr takze nedrzi rovinu na horni a spodni strane profilu, budu muset dost brousit. Ted muzu zarovnat vsechny casti kridla na stejnou hloubku a prilepit smrkovou listu na odtokovou hranu a pak brousit a brousit, ….
29.6.2008
Stojiny mam dolepene, ted paskuji zebra. Protoze ohyb pasku tesne u nabezky byl pomerne velky pomohl jsem si tak ze jsem k nabezce nahoru a dolu dolepil 6 mm sirokou balsovou listu. Pasky lepim ted k ni a s pomoci vterinaku to jde dobre – nejdriv nalepi cca 15 mm hned u nabezky vterinakem a zbytek s mirnejsim ohybem pak dolepim Herkulesem. Jde to pomerne dobre, lip nez namaceni pasku a pak jejich slozite pritahovani k nabezce v miste s velkym ohybem.
24.6.2008
Lepim stojiny na stredu kridla. Zkousel jsem zvazit kostru kridla v soucasnem stavu a ma neco okolo 250 g. Tak nevim jstli je to moc, malo nebo akorat …
19.6.2008
Pokracuji s druhou pulkou stredu kridla. Povedlo se mi pri lepeni zlomit jeden nosnik kridla, musim uriznout jiny. Uz jsem mohl na stole priblizne poskladat cele kridlo a velikost me trochu vydesila (ale jen trochu). Ted mne ceka dolepit stojiny, opaskovat zebra, prilepit smrkovou listu na konec odtokovky a pak brousit. Jeste nemam uplne jasno jak udelam spojky jednotlivych casti kridla – jestli to bude jedna spojka mezi podelniky kridla z tlustsi preklizky nebo nizsi spojky z tenci preklizky prilepene na nosniky kridla z obou stran nahore i dole (tedy 4 + 4 spojky na kazdy spoj).
16.6.2008
Slepil jsem kostru jedne pulky stredu kridla.
15.6.2008
Na obou uchach mam vylepene stojiny a opaskovana zebra, pripravil jsem si vse na lepeni kostry stredu kridla.
11.6.2008
Dolepil jsem stojiny z obou stran obou nosniku – v uchu davam leta rovnobezne s nosniky, ve strednich castech asi alespon na jedne strane budou kolmo. Skrinovy nosnik dava kostre docela slusnou tuhost v krutu.
8.6.2008
Slepil jsem kostru jednoho ucha a zacal jsem vlepovat stojiny z obou stran obou nosniku.
3.6.2008
Dokoncil jsem kostru vyskovky vcetne pantu – je pripravena k nalakovani a potazeni. Vaha kostry + pantu je cca 60 g.
1.6.2008
Dolepil jsem stabilizator VOP, bude se brousit…
25.5.2008
O vikendu jsem slepil skoro celou VOP, zbyva pak dilku a muzu zacit s brousenim.
21.5.2008
Dobrousil jsem druhou pulku zeber. Narezal jsem a dobrousil balzove nosniky kridla.
18.5.2008
Udelal jsem prvni pulku zeber kridal, druhou mám pripravenou. Zacal jsem rezat listy na kridlo a VOP ale zjistil jsem ze nemam balsu 6 mm – takze pokracovani az ji koupim. Vytisknul jsem si plan VOP a kdyz ho ted vidim 1:1 na stole – rozpeti ke 62 cm. No, bude to macek 😉
09.05.2008
Stavba nového éra zatím prakticky nepokročila – ale protože syn se věnuje „virtuálnímu“ modelaření – dělá 3D modely v Blendru – nechal jsem si udělat model budoucího éra abych na něm mohl „odladit“ povrchovou úpravu. Pokud by někdo měl zájem o něco podobného může se ozvat – myslím že se se synem zájemce nějak dohodne.
29.4.2008
Dokoncil jsem sablony zeber.
27.4.2008
Zacal jsem se stavbou dalsiho era – a jako vzdy sablonama pro zebra. Tisk na samolepku A4 na laserovce (diky hloubce kridla 305mm se stezi vesly), nalepit na plech (v podstate omylem jsem koupil tlusty jen 1mm misto 2) a vyriznout. Mam zabrouseny obvod, az narezu listy tak dodelam zarezy.
elektrolet, planek jsem kreslil podle Modelare 10/1983 a planu Vintage z Internetu,
rozpeti kridel - 1320 mm,
delka - 975 mm, plocha kridla - 32,3 dm2, plocha VOP - 4,7 dm2, letova vaha po oprave - 1260g, plosne zatizeni - 39 g/dm2
28.03.2012
Aviatik dostal nový přijímač – FrSky D8R-II Plus. Zároveň jsem k tomuto přijímači udělal napěťový dělič 4:1 a připojil ho do vstupu A2. Při konstrukci jsem vycházel z těchto stránek. Při testování na stole vše funguje, přesnost při plně nabitém tříčlánku je na jednu desetinu voltu, s klesajícím napětím se zlepšuje a na úrovni okolo 9V je v řádu jednotek setin voltu (porovnáváno s měřákem Metex).
06.10.2009
Nedalo mi to a pokusil jsem se znovu dostat Aviatika do vzduchu. Zalétávací louka byla sice posečená, ale zato začalo silně foukat. Nevydržel jsem a zkusil to. Povedlo se (sice s dalším šrámem po ne zrovna ukázkovém přistání) a Aviatik už zase umí létat. Při dalším podvečerním letu ve výrazně klidnějším počasí jsem začal ladit některá nastavení. Jako zásadní se i ale jeví nutnost víc potlačit motor.
05.10.2009
V sobotu ráno bylo poměrně hezky a nefoukalo. Na své zalétávací louce jsem se pokusil znovu zalétnou Aviatika. Předpokládal jsem, že to bude jednoduchá záležitost – a hodně jsem se spletl. Éro jsem připravil, zkontroloval výchylky a protože tráva není posečená, připravil jsem se k hodu. Dal jsem tak 3/4 plynu a hodil. Aviatik udělal poměrně ostrou zatáčku doleva. Plná křidélka doprava trasu letu pouze srovnaly, pravá zatáčka se nekonala. Rychle se blížily stromy o kterých jsem si myslel, že jsou dostatečně daleko, aby mi nevadily. V poslední chvíli jsem plným natažením výškovky zabránil kolmému nárazu. Na vrcholu stoupání éro udělalo jakýsi souvrat doprava a naplocho trefilo větve stromu. Sjelo po nich a skončilo ve vysoké trávě.
Když jsem pro Aviatika šel, měl jsem obavu, že z éra nic moc nezbylo. Nakonec jsem byl ale velice mile překvapen, že škody (vzhledem k tomu jak havárie vypadala) byly minimální. Na levém křídle byla vytržená dvě výztužná lanka, ulomil se překryt motoru a praskl a v místě nárazu do větve se nalomila náběžka. Přestože éro prošlo skrz větve a spadlo do tvrdé trávy, potah to přežil bez jediného škrábnutí. Opět se ukázalo, že kombinace papír+hedvábí je perfektní.
V dílně jsem se hned pustil do opravy – vteřiňákem jsem slepil a zpátky na místo usadil motorový kryt, opět vteřiňákem jsem zalepil vytržené úchyty lanek a jedno lanko vyměnil. Pořád mi ale nejde do hlavy ta zatáčka doleva a to, že éro nebylo možné otočit na druhou stranu. Překontroloval jsem tedy a znovu lanky dostavil vzepětí půlek křídla a zvětšil jsem výchylky křidélek i směrovky. Všechno se zdá být v pořádku. Nakonec mi z toho vychází, že ta levá zatáčka musela být způsobná tím, že jsem dal moc plynu a reakční moment od vrtule táhl éro doleva. Teď čekám na klidnějsí počasí abych mohl zálet zopakovat.
29.09.2009
„Cukatura“ serv HS-55 na 3DPMini je už neúnosná, serva jdou na reklamaci. Aby motor nezahálel tak ho nastěhuju do Aviatika, přijímač použiju z Lucy II. (tohle éro asi zkusím prodat). Stavba NewBee taky trochu pokročila takže asi už brzy dojde k dalšímu stěhování – motor z Buzzarda půjde do NewBee.
28.9.2009
Znovuoziveni Aviatika. Zatim jsem stihnul ero jen ocistit od prachu a namontovat 2 serva HS-81.
19.09.2008
Zálet Aviatika se podařil. Sice zatím nelátá úplně podle mojich představ – při přidání plynu má pořád tendenci se vzpínat – ale jinak je to v podstatě hodné, pomalé a stabilní éro. Moje louka kousek od domu je mu docela malá, vzhledem k velikosti éra musím létat docela blízko u sebe a tak si přímého letu moc neužije – prakticky pořád zatáčí.
18.9.2008
Do motoroveho krytu jsem tavnym lepidlem prilepil 70 g olova.
08.09.2008
Původně se mi do opravy tohohle éra (stejně jako do jakékoliv jiné opravy) vůbec nechtělo – ale postupně se mi začalo stýskat po létání s něčím, co opravdu vypadá jako letadlo. Takže jsem se do toho nakonec dal a teď mne čeká opětovný zálet. Problém je jen posečená louka, ze které bych mohl udělat první start – nechce se mi napoprvé éro házet z ruky.
7.9.2008
Prilepil jsem motorovy kryt a ero vyvazil – teziste je nekde okolo 1/3 hloubkz kridla, to by melo byt OK. Takze ted uz jen tu louku ze ktere odstartuji…
4.9.2008
Aviatik je prakticky pripraven k opetovnemu zaletu – uz jen prilepim kryt motoru z plastove misky a vyvazim. Osadil jsem serva, vlepil desticku pro pripevneni pilota a prijimace, nastavil neutraly na kormidlech. Pri tom jsem zjistil ze jedno servo HS-55 na kridelku ma vylomeny zub na vystupnim kole – takze jsem ho zase menil ze volne 3DPMini. Celkova letova vaha vcetne aku mi vysla 1260g – ted uz jenom solidni pocasi a nejakou posekanou louku pro prvni let.
1.9.2008
Do Aviatika jsem presul pohon z Twilitera. Zalepil jsem loze pro serva ze dvou pasku preklizky 3 mm.
30.8.2008
K trupu jsem přilepil VOP a SOP, doplnil kormidla a náhony. Osadil jsem serva křidélek, nasadil poloviny křídla na trup a doplnil výztužná lanka.
29.8.2008
Stabilizatory VOP a SOP jsou pripravene k montazi na trup. Na trupu jsem opravil lozisko pro hridel pak ovladani VOP. Cekam na serva HS55 z reklamace – pujdou na ridelka.
24.8.2008
Stabilizatory VOP a SOP jsou potazene papirem a lakuji (zatim 1x lepici, 2x zapon). Cajem jsem obarvil hedvabi na potah a lepidlem na tapety ho nasledne zafixoval na amino desku. Vymenil jsem puvodni prubeznou osu podvozku z oceli 2 mm za 3 mm – puvodni se stale ohybala.
19.8.2008
Slepil jsem stabilizatory VOP a SOP.
17.8.2008
Nalepil jsem siti, vyspravil kryt serva kridelka a ted lakuji. Vlepil jsem vyztuhu do druhe bocnice trupu a udelal otvory pro panty do odtokovek VOP a SOP.
12.8.2008
Vlepil jsem překližkovou výztuhu do pravé poloviny trupu – zdá se že to bude držet dobře. Křídlo je potažené hedvábím a nalakované – teď šití. Připravil jsem si bvodové lišty na nové stabilizátory VOP a SOP.
11.8.2008
Papir na opravovane polovine kridla je vylakovany a pripraveny na hedvabi. Z trupu jsem odrezal VOP a SOP s tim, ze pouziju pouze kormidla a stabilizatory udelam nove.
Trup v zadni polovine korenovych zeber kridla zevnitr vyztuzim vlepenim lehke 3 mm preklizky.
7.8.2008
Zaval jsem prace na „resuscitaci“ Aviatika. Zacal jsem tim nejsnazsim – opravou potahu na kridle. Odstranil jsem potah ze 3 poli a potahl papirem.
01.04.2008
Včera jsem rozbil Aviatika. Šel jsem si večer sletět jen s jednou baterkou. Počasí pěkné, skoro klidno, skoro jasno. Poletoval jsem něco okolo 7 minut, už jsem se skoro chystal přistávat. Ještě jsem chtěl jednou zkusit půlvýkrutem na záda, let na zádech a zpátky. Půlvýkrut dobrý, let na zádech taky – pak se ale něco stalo. Nevím co jsem dělal, ale najednou šlo éro pomalými výkruty k zemi – asi jsem ani nestáhnul plyn, jen jsem asi hýbal výškovkou. Náraz do země nebyl kolmo ale tak pod úhlem 45 stupňů. První se potkala se zemí pravá půlka křídla, pak vrtule. Pěkný pohled to nebyl – pravá půlka křídla visela vedle trupu a do ní byla vražená vrtule, vrtule přelomená, VOP i SOP nalomené. Naopak obě půlky křídla byly prakticky netknuté (kromě děr v potahu na pravé půlce od vrtule) a příhradovina trupu taky vydržela. Zato kořenové žebro na pravé půlce trupu bylo vražené do trupu.
Obecně nemá cenu éro opravovat do letuschopného stavu, bylo by asi hodně těžké a musel bych asi úplně vyměnit VOP a SOP. Ještě večer jsem vymontoval vybavení a vyzkoušel. Zdá se, že všechno funguje a že i motor krtkování přežil bez úhony.
Aviatika vyspravím tak aby mohl viset na zdi v dílně, vybavení nastěhuju do Twilitera – zálet malého akrobata 3DPMini asi nechám ještě uležet.
Havárie byla určitě moje chyba – žádné rušení nebo závada – prostě jsem nedokázal včas zareagovat. Jen jsem si na chvíli myslel že u umím trochu létat …. a to jsem se spletl.
S Aviatikem jsem udělal 85 letů, na rádiu mám u něj 20 hodin provozu. Zálet byl 18.12.2007 …
17.03.2008
Při létání na mé malé loučce foukal vítr tak nešikovně, že mne nutil zalétávat nad sousední rozvodnu patřící k Českým dráhám. Při jednom přeletu jsem se dostal až nad jeden z transformátorů (výšku nedokážu odhadnout) a tehdy se to stalo – éro prudce kleslo, motor změnit otáčky. Reagoval jsem natažením a éro letělo dál. Postupně se mi to samé stalo ještě dvakrát a vždy ve stejném místě – nešlo tedy o náhodu. Nic podobného se mi zatím nestalo a ani v průběhu tohohle letu jsem nad zbytkem prostoru nic podobného nepozoroval. Už teda vím, kam nesmím zalétnout a jakému místu se vyhnout.
26.2.2008
Dolepil jsem siti, nalakoval jsem vse dvemi vrstvami ridsiho laku a navrh jednou vrstvou leskleho – tim je vlastne oprava hotova. Ero jsem sestavil, vyzkousel jsem jak bude pasovat novy aku Kokam (vejde se). Na kridle vlastne ani neni znat ze je opravovane, spoje potahu jsou na zebrech schovane pod sitim. Ted jenom aby bylo nejake solidni pocasi a mohl jsem jit Aviatika prohnat.
25.2.2008
Na napnuty papir jsem lepidlem na tapety prilepil na rozmer uriznuty pas hedvabi (ktere jsem predme tim samym lepidlem nalepil na lamino desku a pak sloupnul).
24.2.2008
Dolepil jsem chybejici casti zeber a opaskoval je. Nove casti kostry jsem nalakoval, prebrousli a potahl silnejsim papirem. Ten jsem vypnul vodou a nasledne 3x lakoval lepicim lakem do ktereho jsem postupne pridaval trochu leskleho. Potah v sousednich polich ktery po odstraneni puvodniho poskozeneho potahu povolil se opet vypnul.
Posledni zbytky hedvabi obarveneho cajem jsem skrobovym lepidlem prilepil a vypnul na kus lamino desky. Hedvabi se jednak pekne urovna, jednak se vytahne a zafixuje takze se s nim nasledne lepe pracuje – jde lepe rezat na rozmer, kraje se tak netrepi a vubec vic pripomina papir nez tkaninu.
22.02.2008
Včera pozdě odpoledne se mi podařilo při přiblížení na mezipřistání trefit holý stromek (vlastně jen klacek bez větví). Neodhadl jsem správně vzdálenost a už to bylo.
Na ten hodně nepříjemný zvuk při nárazu nejsou škody až tak hrozné – přeražená náběžka, vylomené žebro a položebro k nosníku – a jinak nic. Potah z papíru a hedvábí přežil pád do roští bez poškození.
Ještě večer jsem odstranil potah ze dvou polí mezi žebry, nahradil vylomený kus náběžky, z jednoho žebra, které mi zbylo, uřízl položebro a zalepil a připravil si šablony na výrobu druhého položebra (naštěstí všechno schovávám – a teď se to hodí).
Potah v sousedních polích se trochu prověsil, žebra přeci jen jeho tah neudrží, ale až doplním chybějící potah a vypnu ho, tak by se to mohlo srovnat. Když všechno dobře půjde tak bych mohl opravu přes víkend dokončit.
21.2.2008
Po havarii je prelomena nabezka praveho kridla a vylomene jedno polozebro a jedno zebro od nabezky po nosnik. Po navlhceni acetonem jsem odstranil imitaci siti a nasledne jsem vyrizl a odlepil potah ze dvou poli mezi zebry. Vyrizl jsem cast poskozene nabezky a dve predni casti zeber. Nabezku jsem nahradil kouskem listy.
06.02.2008
Včera konečně do Kontakt Elektroniku došla vrtule APC 10x5E. Vyměnil jsem jí na Aviatikovi za původní 9x5E a měřil proudy. Maximální odběr vzrostl z 17A na 20A – akumulátor E-Tech ale už není schopný takový proud trvale dávat, prakticky ihned začal proud klesat a během cca 5 sekund byl na 19A – dál jsem pohon netrápil. Jediné řešení – nové aku.
Zároveň jsem zmenšil výchylky křidélek, hlavně pravá zatáčka byla výrazně sestupná a nedaří se mi jí létat o větším poloměru. Zvětšil jsem i exponencialitu. Bohužel hodně fouká a tak musím odložit letové zkoušky na příznivější počasí.
13.1.2008
Blanka mi upletla svetr a salu pro Kena – noveho pilota Aviatika. Vymenil jsem serva Carson na VOP a SOP za HS-81 z Twilitera. Kormidla se ted hybou tak jak mají a navic mám docela velkou rezervu v draze serv. Jsem zvedavy jak to bude vypadat ve vzduchu.
11.1.2008
Doplnil jsem lemování pilotního prostoru. Pouzil jsem buzirku a pasek jelenice ktery jsem kolem ni nalepil.
10.1.2008
Upravil jsem vyoseni motoru – pod leve patky jsem vlozil matici vysokou tak 1,5 mm.
20.12.2007
Opravil jsem podvozek – protože osa pro kolečka byla zkrácená podle loukoťových kol (ty jsou výrazně užší než kola které má Aviatik nyní) tak jsem na ní CA nalepil Al trubičku v délce o trochu větší než je šířka náboje kola a do druhé strany do ní zase CA kousek drátu 2mm pro podložku a stavěcí kroužek. Vypadá to docela dobře, teď ještě jak to bude fungovat v provozu. Zároveň jsem také předělal lankový náhon VOP – na spodní lanko jsem přidělal vidličku se závitovou spojkou aby bylo možné lanko napnout – vůle jsou teď výrazně menší.
18.12.2007
Dnešní počasí po delší době zase umožnilo létat – sice zima (okolo nuly), ale jasno, svítilo sluníčko a skoro nefoukalo.
Aviatika jsem naložil do auta a vydal se na svojí zalétávací louku. Protože se ale opravoval železniční přejezd a tedy nebylo možné dojet na místo, musel jsem vystačit s trochu menší loukou na druhé straně železniční trati.
Po kontrole smyslu výchylek jsem šel na start. Nejdřív se Aviatik po zmrzle, ale ne moc nakratko posecene louce nechtel rozjet – povedlo se až na druhý pokus. Po několika metrech začal stoupat. První opatrnou zatáčku jsem jsem točil křidély. Nevěděl jsem, co mne čeká, protože Aviatik je moje první éro s křidélky – nedělo se ale nic zvláštního, jen bylo třeba trochu zatáhnout za výškovku. Aviatika je nutné držet stále na rychlosti – oproti Twiliterovi létá rychleji a při stažení plynu výrazně zpomalí a klesá. Horizont drží Aviatik na 3/4 plynu, rozhodně se nedá říct, že by byl přemotorovaný. Je otázka, jestli to není také částečně způsobené chladnem a tedy nižším výkonem Li-Pol-ek. Nezkoušel jsem žádné kejkle, létal jsem jen okruhy okolo sebe abych si trochu zvykl na jiné chování. Po cca 6 minutách jsem chtěl přistát a éro zkontrolovat. Nalétl jsem proti větru z větší dálky, ubral plyn, ale protože éro klesalo poměrně rychle tak jsem přidal a postupně vytrácel výšku. Na zem jsem sedl pár metrů od sebe – ozvalo se ale křupnutí a v malé rychlosti následoval stojka na vrtuli a zastavení. Příčinou bylo rozlomené plastové loukoťové kolo (to samé mám na Twiliterovi). Zřejmě vyšší hmotnost spolu s křehkostí podchlazeného plastu způsobily, že kolečko nevydrželo. Éru se nic nestalo, rychlost byla opravdu malá.
Závěry ze záletu:
– rozhodně by neškodilo víc výkonu (asi větší vrtule)
– lankové náhony i výztuhy, které byly v dílně docela obstojně napnuté, venku povolily, na náhony budu muset přidat stejný napínací element jako na výztužná lanka
– servo výškovky opravdu nestíhá, běhá pomalu a výchylky jsou malé
Suma sumárum to dopadlo dobře – ukázalo se, že Aviatik je schopný letu a problémy na které jsem zatím přišel jsou relativně snadno odstranitelné.
14.12.2007
Včera večer jsem dokončil Aviatika.Mám ale jeden problém – servo Carson micro na výškovce je pomalé a dojezdy do koncových poloh trvají dlouho. To samé servo na směrovce je OK. Zkusím koupit Hitec HS-45 HB a prohodit, snad to pomůže. Jinak těžiště vyšlo +- tam kde má být, celková letová váha okolo 1200g. Teď už jenom trochu lepší počasí a hurá do vzduchu.
Pokud zálet dopadne dobře tak možná ještě doplním nějaké detaily – větrný štítek, olemování pilotního prostoru a pilota, možná něco na povrchovce (nějaké znaky či loga).
13.12.2007
Aviatik je skoro připravený k záletu. Namontoval jsem motor, přilepil motorový kryt. Osadil jsem regulátor a aku (obojí na suchém zipu od 3M). Stejným způsobem je připevněný přijímač. Anténu jsem původně chtěl po příhradovině trupu táhnout v kouscích trubiček – ty mi ale přilepené CA moc nedržely tak jsem si pomohl kousky průhledné samolepky. Dlouhá anténa přijímače R700 vlaje volně za érem. Jediný problém mám se servem výškovky – chodí moc pomalu. Zkusím toho Carsona vyměnit za Hitec.
12.12.2007
Tak Aviatika mám skoro hotového. Mám jen jeden problém – z Twilitera musím vzít motor, regulátor a přijímač a tak nějakou dobu nebude s čím létat – navíc při současném počasí asi zálet Aviatika jen tak brzy nerisknu. Nu co, nabil jsem aku v Lucy 2, oprášil zbytky gumy na gumicuku a budu zase chvíli létat bez motoru (pokud to počasí vůbec dovolí). Chci taky udělat nějaké fotky, ale počasí je tak špatné, že se ani nedá vylézt na zahradu a něco nafotit a v dílně není dost místa a hlavně – musel bych nejdřív trochu uklidit ;-]
11.12.2007
Natáhnul jsem všechna výztužná lanka na křídle. Éro jsem zvážil – bez motoru, motorového krytu, baterie, regulátoru a přijímače má něco okolo 750g – to by bylo dobré, celková letová hmotnost by mohlo být okolo 1000g.
9.12.2007
Připevnil jsem kryty serv křidélek a zapojil táhla. Začal jsem s napínámím výztužných lanek na křídle ale protože nemůžu sehnat plastové vidličky tak nemůžu pokračovat.
6.12.2007
Udělal jsem výřezy do krytů serv křidélek. Plastová loukoťová kola jsem vypouzdřil kouskem hliníkové trubičky a stavěcími kroužky připevnil k ose podvozku.
5.12.2007
Do křídel jsem osadil serva HS-55 (jejich umístění do žeber je sice zajímavé ale zašroubovat vruty které je tam drží je teda něco). Namontoval jsem zpátky páky na křidélka a hlavy šroubků tentokrát podložil kouskem Al plechu z plechovky – a hlavičky už se nezamačkávají. Osadil jsem koncovky na páky serv – bohužel ty se snap podložkou a tenkým trnem neměli, musel jsem koupit mohutnější se segrovkou. Ty jsou ale dělané na standardní serva s tlustšími pákami takže nakonec jsem musel použít 2 podložky a místo segrovky snap podložku a tu zamáčknou do zápichu pro segrovku. Nasadil jsem táhla a provizorně připojil serva na přijímač a zdroje a poprvé jsem si zahýbal křidélky ;-))
4.12.2007
Večer jsem přišrouboval ovládací páky ke křidélkům. Pod hlavy šroubků jsem dal jenom podložky takže při dotažení se začaly zamačkávat do balzy. Matky na straně pák jsem pojistil CA lepidlem. Když jsem se na to ráno znovu podíval tak jsem vše zase rozebral (kupodivu lepidlo moc nedrzelo) a pod hlavy dám radši kousek svého oblíbeného hliníkového plechu z plechovky.
30.11.2007
Z hliníkového úhelníku jsem vyřezal a vypiloval ovládací páky křidélek.
29.11.2007
Na křídlo jsem přišrouboval úchyty pro výztužná lanka. Původně jsem je chtěl stáhnout skrz křídlo dlouhými šrouby M2 – ale v délce 35mm jsem je nesehnal a tak jsem použil vruty 3mm. Snad to bude stačit a závěsy se nebudou vytrhávat.
27.11.2007
Na model „starého“ éra patří lankové náhony kormidel. V diskuzních fórech mi na jejich provedení bylo poraděno použít rybářskou šňůru – takže jsem koupil 10m něčeho šedivého o průměru 0,4 mm. Šnůra je hodně pevná, ale na koncích se třepí, zdá se, že průtažnost je opravdu nulová. Mezi kormidlo a přepákování u serva jsem původně chtěl dát napínák – protože jsem žádný vhodný nesehnal, tak jsem nakonec udělal náhony napevno. Šňůra je protažená otvorem v páce (bez navlékátka pro švadlenky bych to nedokázal), pak zpátky hliníkovou trubičkou 3/2,1 mm a ještě jednou skrz trubičku. Trubičku jsem zamačkával na obou koncích plochými kleštěmi. Celé tohle místo jsem ještě chtěl zasmrštit do bužírky – ale když jsem na šňůru „šáhnul“ horkovzdušnou pistolí tak reagovala (škvařila se) dřív, než smršťovačka. Zkusil jsem i sirku a šňůru zakrýt, ale nedařilo se, takže trubička je vidět. Když jsem pak pohnul pákou a kormidla se poslušně pohnuly a když jsem viděl, že přestože šňůry nejsou nějak moc napnuté tak vše funguje skoro bez vůlí, tak jsem u trupu seděl a hýbal kormidlama a moc se mi to líbilo .
26.11.2007
Udělal jsem lankové náhony k VOP a SOP.
21.11.2007
Po delší době jsem na éru zase něco udělal – zalepil jsem panty křidélek. Éro už vypadá jako éro. Už vlastně moc neschází – náhony kormidel, výztužná lanka, RC vybavení motor, …
11.11.2007
Kompletně hotová křídla – nalepil jsem porty, nalakoval a natřel červenobílé pruhy .
6.11.2007 Nalepil jsem část port na křídle – ještě zbývá spodní strana jedné poloviny.
4.11.2007
Dolepil jsem kompletně imitaci šití na křídla – zbývá nalepit porty.
1.11.2007
Na jedné polovině křídla jsem na horní straně dolepil všechny porty.
30.10.2007
Purexem Rapid jsem zalepil panty VOP a SOP. Na levou horní polovinu křídla jsem přilepi šití a začal ho polepovat porty. Na řádné vytvarování pásků hedvábí se osvědčil elmi tvrdý plochý štětec – pomocí něho se dá hedvábí „přesvědčit“ aby pěkně přilnulo a kopírovalo tvar šití.
29.10.2007
Do kormidel jsem zalepil ovládací páky.
28.10.2007
Dodělávky trvají nejdéle. Na Stabilizátoru, VOP a SOP jsem nalepil „šití“, SOP jsem natřel barvami Humbrol na červeno a bílo (éro to docela oživilo), mezi trupem a tabilizátorem jsem udělal přechod z hustého CA lepidla (ale vůbec se mu nechce tuhnout).
21.10.2007
Křídla jsem natřel celkem 3x řídkým lesklým lakem – trochu se zvedala odtokovka u koncového oblouku takže od posledního nátěru leží křídla zatížená na desce. Ke tabilizátoru jsem přilepil kýlovku a celé pak k trupu – docela se mi to povedlo – téhle fáze stavby se ale vždycky bojím nejvíc. Přišrouboval jsem hrazdu apodvozek a oprvé sestavil éro do skoro finální podoby – a docela se mit líbí.
18.10.2007
Hedvábím jsem potáhl oba koncové oblouky křídla. Hrany jsem zafixoval řídkým lepícím lakem (ještě přijde jedna vrstva).
17.10.2007
Potah na křídlech po navlhčení ještě pořád povoluje tak jsem přidal ještě jednu vrstvu lesklého laku. Zkusil jsem zvážit Aviatika – kompletní trup (ale jen se 2 servi) + ocas – cca 500g, obě půlky křídla cca 150g (to ještě bez hedvábí). Docela to vypadá že kompletní éro včetně baterek a motoru možná bude mít do 1100g a to by byla paráda.
16.10.2007
Celá VOP a SOP natřena celkem 3x lesklým lakem – myslím, že to už bude stačit. Papír na křídle natřený 2x lepicím a 1x lesklým – vyzkouším jak reaguje na vodu a buď ještě přidám jednu vrstvu nebo už budu lepit hedvábí.
15.10.2007
Na VOP a SOP 2x natřeny hrany lepícím lakem a 1x celé lesklým. Křídla natřena 1x lepícím lakem.
14.10.2007
VOP i SOP mám kompletně potažené plátnem – spolu s křidélky bude následovat fixofání hran řídkým lepícím lakem a pak minimálně 3 vrstvy říkého lesklého laku. Odtoková hrana kýlovky nevydržela pnutí papíru a trochu se prohla – v horním rohu tak vznikly vrásky které hedvábí okopírovalo. Obě poloviny křídla jsem potáhl papírem – čekají je 3 vrstvy řídkého lepícího laku.
11.10.2007
Potřetí jsem natřel VOP a SOP – tentokrát řídkým lepícím lakem. Na křidélku jsem ořízl hedvábí (pokud je prosycené lepidlem na tapety tak to jde dobře) a lepidlem na tapety přilepil k hranám. Kupodivu ani nebyl problém s přichycením cca 3mm lemu na hranu po ohybu do pravého úhlu. Po vyschnutí jsem hrany prolakoval lepícím lakem.
10.10.2007
VOP a SOP jsem podruhé natřel napínacím lakem. Na jedno křidélko jsem nalepil lepidlem na tapety hedvábí – nejdřív jsem hedvábí přežehlil, vzniklou hranu jsem ohnul přes odtokovku a z obou stran postříkal vodou, následovalo prosycení lepidlem a napínání.
9.10.2007
Kormidla jsem 1x natřel řídkým napínacím lakem, lepicím lakem jsem natřel kostru křídla. Do trupu jsem propiloval otvory pro kablíky serv křidélek.
8.10.2007
Nabarvil jsem hedvábí – do cca 4,5 litru vařící vody jsem dal 14 sáčků čaje, louhoval 3 minuty a pak 15 minut barvil. Nakonec jsem hedvábí propláchnul studenou vodou až tekla čistá a usušil. Kormidla mám kompletně potažené a vypnuté vodou, bude následovat lakování.
7.10.2007
Potahuji VOP a SOP tenkým papírem jako podklad pro hedvábí.
6.10.2007
Konečně asi mám postup jak potáhovat hedvábím který mi funguje – éro se nejdřív potáhne tenkým papírem, ten se napne vodou, pak 3 vrstvy napínacího laku. Hedvábí se k tomu v celé ploše přilepí lepidlem na tapety a po proschnutí se ke kostře zafixuje lepicím lakem a v celé ploše se několikrát prolakuje lesklým lakem. Vzorek jsem dal ven do vlhka a zimy – trochu povolil ale pořád to vypadá dobře. ZAčnu s potahem VOP a SOP a uvidím jestli to bude dobré. Na vzorku jsem zkoušel i „šití“ – použil jsem tenkou bílou nit a přez ní proužek uříznutý z prolakovaného hedvábí (aby se netřepilo). Přilakoval jsem to řídkým lepícím lakem a vypadá to dobře – jen nit asi budu muset použít tlustší a možná na ní zkusím nadělat alespoň uzlíky. Do trupu jsem vlepil přístrojovou desku. Vnějsí (viditelná) část je 1 mm překližka, v ní tři otvory průměr 10mm, na ně nalepené tenké podložky nabarvené na černo, pod tím „zaskleno“ průhlednou fólií z nějaké krabičky, pod tím balsa 3 mm s otvory o stejném průměru které jsou vylepené papírem a natřené načerno a úplně vespod nalepené obrázky přístrojů vytištěné na laserové tiskárně (obrázky jsou www.propagteam.cz z jejich www katalogu – po zmenšení sice nic moc kvalita ale pro můj účel to stačí. Zalepil jsem i úložnou desku serv se servy VOP a SOP – 2x Carsom Micro a desku na které bude přilepený pilot.
3.10.2007
Potahování – tedy spíš vypínání potahu – se nedaří. Po třech nátěrech potah ztvrdnul ale úplně povolil – vypadá jak zmačkaný papír.
2.10.2007
Dělám pokusy s potahování hedvábím. Testovací rámečky a jeden kryt serva v křídle jsem natřel 2x lepícím lakem a přebrousil. Samotné potažení (přilakování řídkým lepicím lakem) hedvábí je bez problému, potah se dá i docela obstojně napnout. Kraje prosycené lepicím lakem jdou dobře řezat žiletkou a už se netřepí – jen je třeba řezat podle něčeho kovového aby žiletka nezajela do dřeva. Natřel jsem jednu vrstvu napínacího laku ředěného cca. 1:1. Na jedné straně rámečku jsem natíral přes kousek hedvábí, na druhé straně přímo štětcem. Zdá se že ani v jednom případě lak neprotekl nicméně strana natřená přes hedvábí je napnutá, strana natřená příma jakoby povolila.
1.10.2007
Zkusil jsem barvit hedvábí čajem – do 0,5l vody jsem dal 2 sáčky nejlevnějšího čínského čaje, nechal cca 3 min vyluhovat a pak jsem hned barvil vzorek hedvábí po dobu 15 minut. Následně jsem hedvábí propláchl studenou vodou a dal sušit. Připravil jsem si rámečky cca 8×8 cm na kterých budu zkoušet potahování a lakování, případně barvení.
30.9.2007
Trup jsem podruhé namořil a lakoval – celkem 2 vrstvy zaponu a 2 vrstvy zapon+lesklý 1:1. Výsledkem je nepříliš lesklý povrch (nechtěl jsem aby to vypadalo jako nábytek). Pořád se nemůžu odhodlat k barvení hedvábí a potahování.
27.9.2007
Kostra modelu je prakticky hotová, mám hotové i ovládací páky VOP a SOP a jejich přepákování na trupu. Plné části trupu jsem namořil vodovým mořidlem – asi to bude chtít dvě vrstvy. Podruhé jsem natřel loukoťová kola. Přišrouboval jsem serva k jejich držáku a pro ten jsem zalepil lože do trupu.
26.9.2007
Podruhé jsem stříbrnou Humbrolkou natřel motorový kryt a poprvé loukoťová kola. Vyřízl jsem držák serv, v trupu ho musím uchytit trochu jinak než byl původní předpoklad. 2x jsem zaponem nalakoval kormidla. Zářezy pro panty na kormidlech jsem z vnitřní strany zaslepil 1mm balsou aby při zalepování Purexem nemohl vypěnit dovnitř pod potah.
25.9.2007
Průběžnou osu podvozku jsem k nohám přivázal včelařským drátkem a proletoval. Do VOP a SOP jsem dolepil výztuhy mezi které následně zalepím průchozí dvouramenné ovládací páky.
24.9.2007
Připravil jsem si přípravek na sletování podvozku – průběžnou osu budu muset k nohám podvozku asi nějak připevnit – samotný cím by rázy při přistávání nemusel vydržet.
Zkusím koupit pocínovaný vázací drátek co mají včelaři na mezistěny. Stříbrnou Humbrolkou jsem natřel plastový motorový kryt – plast jsem nejdřív zdrsnil nejjemnějším smirkem a tak se zdá že barva na rozdíl od prvního pokusu docela drží. Natíral jsem malým štětcem takže asi kryt ještě pod vodou přebrousím a stříknu pistolí.
23.9.2007
Nesehnal jsem páky 180 stupňů pro ovládání VOP a SOP a tak jsem je musel udělt z tenkého Al plechu a stavěcích kroužků na osu 3 mm. Páky jsem s kroužky ve dvou místech svrtal 1 mm vrtákem, provlékl měděný drátek a na obou stranách roznýtoval. Tím jsem pojistil CA lepidlo mezi pákou a kroužkem. Páky jsem s osami z laminátové tyče průměr 3 mm osadil na trup, průchod stěnami trupu (překližkou 1 mm) jsem vypouzdřil podložkami které se používají na izolaci tranzistorů nebo stabilizátorů – pasovalo to přesně.
21.9.2007
Dokončil jsem přední kryt nad baterky a připravil druhý kryt na spodek trupu pod serva.
20.9.2007
Dodělal jsem druhý pant, obrousil jsem a znovu natřel zaponem kompletní křídlo.
19.9.2007
Dokončil jsem jeden pant z mosazi pro kryt nad aku.
18.9.2007
Kompletně jsem dolepil a zabrousil výztuhy a rozpěrky na příhradovině trupu – tím je zadní část hotová. Vytmelil jsem několik spár na křídle – použil jsem směs lepícího laku a sádry. Začal jsem vyrábět paanty (z mosazné trubičky 2/1 a plechu) pro horní víko na trupu nad baterií. Vyřízl jsem kruhový otvor do plastové misky která bude sloužit jako motorový kryt. Na trup jsem dopředu ze stran nalepil z 5 mm balsy kruhové výplně na kterých sedí motorový kryt.
17.9.2007
Obrousil jsem překližkový potah na ocase a nalepil další část výztuh na příhradovině trupu.
16.9.2007
Stavěl jsem v pátek i o víkendu – vybrousil jsem křidélka, udělal jsem otvory pro závěsy. Konečně jsem se odhodlal ke kompletaci zadní části trupu – udělal jsem si přípravek a vlepil jsem rozpěrky na dolní i horní část trupu, přilepil jsem zadní horní část trupu z překližky, do 3mm překližky jsem zalepil a přivázal ostruhu a vlepil jí do trupu.
11.9.2007
Mám slepené polotovary křidélek – 24 mm měkké balsy tl. 8mm, ze strany ke křídlu 3mm balsa tvrdá nastojato, na odtokovce smrková lišta 2x2mm. Spájel jsem podvozkové nohy – kombinace mosazných trubiček jako úchytů a 3mm ocelového drátu – osa bude ze dvojky. Hmotnost podvozku (bez kol) a kozlíku (vše samý kov) je okolo 50g – bál jsem se že to bude víc. Dcera mi věnovala vyřazeného Kena (kámoš od Barbie) jako pilota – zdá se že by velikost mohla sedět, holky mu ušijou kuklu a bundu a upletou šálu. Má i plastové brýle – zkusím je natřít na jinou než růžovou barvu a třeba budou vyhovovat.
9.9.2007
Venku je škaredě, prší a fouká a tak jsem v pátek, sobotu i neděli stavěl. Pevný potah přední části trupu je kompletně nalepený. Poprvé jsem zaponem nalakoval kostru křídla. Místy budu muset tmelit spoje mezi pásky a náběžkou a odtokovkou. Nejvíc času mi zabral kozlík nad křídlem. Je spájený a sešroubovaný z mosazných trubiček průměr 4 mm a kousku mosazného plechu vypilovaného do tvaru pro přiletování trubiček uprostřed. Pájel jsem v primitivní šabloně, pak následovalo pilování a nakonec jsem spojku a trubičky svrtal a pojistil šroubky průměr 2 mm – ty jsem pod matkou zkrátil a zajistil důlčíkem. Připravil jsem si nohy podvozku – jsou z ocelového drátu průměr 3 mm, na koncích jsou naletované kousky mosazných trubiček (ty mají volné konce zploštělé – stejně jako u kozlíku) ve kterých jsou otvory 3 mm pro přišroubování k trupu. Dole v místě osy budou nohy spojené ohnutou mosaznou trubičkou a do té bude přiletovaná osa podvozku. Uřízl jsem spojky křídla z uhlíkové kulatiny a sestavil křídlo s trupem – hmotnost bez kozlíku a podvozku je 450 g.
6.9.2007
Do kořenových žeber křídla jsem udělal oválné otvory pro servokabely, vyřezal jsem kořenová žebra křídla která přijdou na trup. Pokračuji s polepováním spodní a horní strany trupu.
5.9.2007
Z 1mm balsy a balsových lišt 2x5mm jsem slepil kryty pod serva křidélek, nalepil jsem další výztuhy pro kozlík do trupu, vyřízl jsem jedno kořenové žebro které přijde na trup. Rozhodl jsem se že kozlík i podvozek zkusím udělat z 4mm mosazných trubiček které na koncích zploštím a přišroubuji ke trupu do zalepených výztuh.
4.9.2007
Přilepil a zabrousil jsem přední dno trupu (pod deskou pro aku). Vypouzdřil jsem kořenové žebro pro zadní spojku z 4mm uhlíkové tyče provrtanou plastovou záslepkou. Začal jsem lepit kryty na spodní stranu křídla pod schránky serv křidélek. Obrousil a zaprofiloval jsem SOP a VOP.
1.9.2007
O víkendu jsem trochu stavěl. Na křídlech jsem nalepil kořenová žebra z 1mm překližky, dolepil a obrousil jsem kompletně koncové oblouky a zalepil výztuhy pro ucycení výztužných lanek. Schází jen kryty na otvory pro serva křidélek a křidélka samotná. Do trupu jsem vlepil překližkovou desku pro pohoný aku. Nakonec jsem se rozhodl že baterii budu do trupu vkládat horem abych nemusel éro pořád otáčet vzhůru nohama.
30.8.2007
Chvilku jsem stavěl – přilepil jsem rohové výztuhy koncových oblouků křídla.
28.8.2007
Zaprofiloval jsem náběžku (volně v ruca a od oka) a kompletně zabrousil obě poloviny křídla. Chybí nalepit koncové oblouky, výztuhy pro uchycení výztužných lanek a kryt na serva křidélek. Stále ještě nevím jestli křidélka udělám konstrukční nebo z plné balzy.
15.8.2007
Přilepil jsem druhou bočnici trupu – tím je základní kostra hotová.
14.8.2007
„Na sucho“ jsem sestavil trup se vsemi přepážkami a připravil jsem si kusy lamina na stažení při lepení. Zdá se, že trup se povede docela rovný.
11.8.2007
Přilepil jsem motorovou přepážku a přepážku č.2, udělal jsem díry pro závěsy (panty) na VOP a SOP.
4.8.2007
Dokončil jsem kompletně páskování žeber, mám nalepený tuhý potah na dvou kořenových žebrech křídla. Epoxydem jsem slepil pouzdro spojek křídla na trupové přepážce a poslední trupovou přepážku jsem přilepil (také epoxydem) k bočnici.
3.8.2007
Dokončil jsem páskování žeber, na obě bočnice trupu jsem dolepil překližkové výkližky a doplnil úhlopříčné výztuhy z lišt 2×2 mm. Pokračuji s lepením úchytu pouzder spojky křídla na trupovou přepážku.
2.8.2007
Pokračuji v páskování žeber – na jedné půlce křídla hotovo, na druhé schází nalepi několik pásků (nemám tolik špendlíků). Pár pásků mi při lepení na horní stranu profilu naprasklo v přední čísti profilu – řešil jsem to prosycením Herkulesem s tím, že nakonec stejně horní nalomenou část obrousím.
1.8.2007
Zase jsem opáskoval několik žeber – stavba pokračuje veeeelmi pomalu – ale když mám s čím létat tak se vlastně nic neděje …
29.7.2007
Pokračoval jsem v páskování žeber. Našel jsem způsob jak to urychlit – část pásku u náběžky (kde je největší zakřivení) lepím CA, zbytek pak Herkulesem. Tím se vyhnu složitému upevňování pásků u náběžky po dobu schnutí Herkulesu.
27.7.2007
Do trupových přepážek jsem udělal zářezy pro trupové podélníky a přepážky jsem nalícoval do bočnic. Vyřízl jsem sedlo pro trubky spojek které bude přilepené na trupovou přepážku.
25.7.2007
Vyřízl jsem další (už poslední) trupovou přepážku.
24.7.2007
Nakreslil jsem a vyřízl další trupovou přepážku, sletoval jsem dva kousky mosazné trubičky kterou použiju jako pouzdro pro spojku křídla v trupu.
23.7.2007
Vyřízl jsem druhou trupovou přepážku z březové překližky 2,5 mm.
12.7.2007
Pokračuji s křídlem, vyřezal jsem motorovou přepážku.
11.7.2007
Přilepil jsem přední překližkovou bočnici na příhradovinu – mám tedy připravené obě bočnice.
10.7.2007
Vyřízl jsem přední vyztužení bočnic z 1 mm překližky a nalepil na jednu bočnici, pokračuji v páskování žeber křídla.
9.7.2007
Pokračuji se stavbou trupu – slepil jsem příhradovinu druhé bočnice, nalepil část výztuh na rohové spoje, nalepil jsem zesílení pod VOP z překližky 1 mm. Trochu začínám mít obavu z hmotnosti trupu, možná jsem to s tou stavbou ze smrku a překližky přehnal – ale uvidím. Do galerie jsem přidal první fotky ze stavby.
8.7.2007
O prodlouženém víkendu jsem trochu pokročil se stavbou – mám slepenou kostru obou půlek křídla bez koncových oblouků, nalepené stojiny pasnic (teď čekám na vytvrzení epoxydu ve středu křídla u překližkových stojin) a začal jsem s páskováním žeber. Zatím jsem opáskoval položebra na horní straně – jde to docela blbě, poloměr zakřivení je v náběžné části dost malý a tak musím použitou 2 mm balsu namáčet a vařit ve vodě aby se při ohybu nelámala. V neděli večer jsem slepil základ příhradoviny jedné půlky trupu ze smrku 4×4 mm. Lepím kyanoakrylátovým lepidlem a tak to jse rychle. Výborně se mi pro tuhle práci osvědčila kotoučová bruska ze starého harddisku Nápad jsem viděl v posledním čísle RC Revue – akorát že já jsem nechal původní motor (síla mi stačí) a vypínání řeším tím že hned vedle mám starý zdroj z PC s vypínačem a ten prostě vypnu a zapnu.
25.6.2007
Stavba Aviatika pokračuje velmi pomalu – protože je většinou krásně tak jdu radši prohánět Twilitera na louku. Včera jsem trochu pokročil se stavbou výškovky, přes víkend jsem stihl akorát z hliníkového plechu vyřezat a vypilovat tři dvouramenné páky na ovládání kormidel. Uvažuju o tom jak je namořit (černit). Na webu jsem našel návod na lázeň, jsou v tom ale problémové chemikálie (jak je sehnat?). Na fóru mi teď někdo poradil že prý to jde barvami Duha – to by se dalo zkusit.
19.6.2007
Včera večer jsem dobrousil druhou polovinu žeber a slepil z lamel druhý koncový oblouk křídla.
18.6.2007
V neděli a pondělí jsem dobrousil šablony žeber, udělal žebra na jednu polovinu trupu, slepil směrovku a nalameloval koncové oblouky na výškovku a jednu polovinu křídla.
15.06.2007
S výběrem toho, co budu stavět, jsem čekal na zálet Twilitera a získání představy o tom, jak to létá na elektriku. Protože zatím jsem s elektrikou docela nadšený tak další stroj bude zase na elektriku.
Protože se mi líbí éra z doby počátků letectví, bude další model v tomto stylu. Plánek si kreslím sám, vycházím ale z plánku Aviatik, který vyšel v časopise Modelář
10/1983 (líbíl se mi už tenkrát) a z plánku Vintage volně dostupného na inernetu.
Rozpětí bude okolo 130 cm, profil Clark-Y s hloubkou 250 mm, kompletní hmotnost chci udržet pod 1200 g. Bude to můj první model s křidélky, předpokládám jedno ikroservo Carson na každé křidélko (mixování křidélka – brzdící klapky). Dále ovládání směrovky (HS-55) a výškovky (asi HS-81) a motoru (Xcontroler XC3012BA – stejný ako u Twilitera). Motor předpokládám také stejný jako u Twilitera a aku také. Plánek ještě vzniká, včera jsem už ale z duralu 2mm vyřízl šablony na žebra.
3.10.2011
Kolibříka jsem prodal za 1000 Kč modeláři, který scháněl pouze Tx. U mně vrtulníček splnil, co slíbil – vstup do světa vrtulníků. Myslím si, že jeho pořízení nebyly vyhozené peníze vzhledem k současnému létání s MiniTitanem. Myslím, že kdybych s Kolibříkem neměl odlétáno několi set letů tak bych to měl s „opravdovým“ vrtulníkem mnohem těžší – a navíc létání s ním byla opravdu zábava.
07.01.2011
18.12.2010 jsem z HC objednal baterky – a 5.1.2011 dorazily prostřednictvím SwissPost. Objednal jsem 1x Zippy Flightmax 2100mAh 3S 35C, 1x Turnigy nano-tech 2200mah 3S 25~50C a 1x Nine Eagles replacement High-Cap 150mAh. Dneska naletuju konektory a půjdou se „proviset“ (záměrně nepíšu proletět protože o létání zatím nemůže být řeč) do MT. Trochu zklamání je baterka do Kolibříka – nepasuje do držáku, zdá se mi moc široká. Myslím, že půjde konektor ale trochu doupravit. Taky na ní schází pásek pro vytahování, ale ten taky půjde dodělat.
29.09.2010
Počasí se horší, ke slovu přichází Kolibřík. Prohánění téhle malé mršky po pokoji mne zase začalo bavit. Překvapilo mne, že ruce až tak moc zase nezapomněly. Zároveň mne to ale táhne k tomu pořídit opravdovější vrtulník – třeba MiniTitana – jen kdyby to nestálo tak velký peníze ;-(.
18.6.2010
Přišly díly z HC, Kolibřík půjde znovu do vzduchu. Vyměnil jsem podvozek a ocas (nechal jsem pouze původní vrtulku). Po pár letech se mi zdálo, že hlavní motor ztrácí výkon takže jsem ho vyměnil taky. Zdá se mi, že je to lepší – ještě uvidím. Původní baterky stále používám – udělám na nich sice kratší letový čas než na nových ale jinak vypadají OK.
11.06.2010
Po skoro dvou a půl měsících mi přišly baterky a náhradní díly na Kolibříka. Hned večer jsem se dal do výměny dílů. Začal jsem podvozkem. Ten nový jsem díky deformaci způsobené stylem balení musel horkovzdušnou pistolí trochu narovnat. Oproti původnímu je vyroben (zdá se) z pružnějšího plastu a k základní desce je připojen přes konektor takže příště nebude nutné letovat. Následovala výměna ocasu – připojení k základní desce je přes dva piny. Ocasní vrtulku jsem použil původní. Kontrola – a hurá do vzduchu. Protože nefoukalo, zkusil jsem to rovnou venku. Každý závan je znát, musel jsem nastavit plné výchylky a pak už to šlo. Ruce toho až tak moc nezapomněly (což mne překvapilo). Dal jsem dva krátké lety na původní baterky. Problém je s vyndaváním článků z držáku. Dovnitř jdou dobře, ven špatně.
11.3.2010
Včera jsem vyměnil horní část hlavní hřídele (tu s čepama pro rotorové listy). Vibrace jsou výrazně menší. Při montáži jsem si uvědomil, že na originále nemají čepy průměr přesně 2 mm ale trochu míň a listy se na nich tedy můžou dostředit. Já jsem při opravě použil přesně 2 mm kulatinu, listy jdou přesně nasadit ale asi jim chybí možnost se usadit a dorovnat drobné nepřesnosti. Pokud se mi podaří je znovu ulomit zkusím na opravené hřídeli čepy ve vrtačce trochu zmenšit. Začíná zlobit ocas – nevím, jestli je to špatným stavem aku (už jsou na odpis) nebo jestli je to něco jiného – v každém případě po nějaké chvíli se vrtulník nedaří bočením držet rovně a po další chvíli se začne nekontrolovaně točit proti směru hodinových ručiček. Právě to, že se problém objeví až po nějaké době ukazuje (snad), že problém bude v aku.
9.3.2010
Sadu pak jsem sehnal takze jsem mohl Kolibrika zase sestavit. Zda se mi ze je klidnejsi ale objevily se vibrace ktere driv nebyly – zrejme jsem hlavni hridel neprovrtal uplne kolmo a listy ted uplne nedrzi stopu.
7.3.2010
Havárií přibývá. Kabinka je už slepovaná na obou stranách. Na podvozku se mi ulomil přední trn takže někdy podvozek drží jen za zasunutou baterku. Ulomily se mi oba čepy na hlavním hřídeli na kterých jsou zavěšeny listy. To jsem opravil provrtáním hřídele a nastrčením 2mm uhlíkové tyčinky. Horší je, že na jedné páce se ulomil jeden kulový kloub – a to nijak nespravím, tenhle díl musím dehnat a koupit. Jinak ale Kolibřík vydrží neskutečné věci.
27.2.2010
Podvozek má za sebou několik lepení, zatím se mi vždycky podařilo ho uvést do provozuschopného stavu. Podařilo se mi taky nakřápnou kabinku – spravil to vteřiňák a kousek lepenky zevnitř i zvenku. Vůli serv jsem podle rady na RCManii pojistil kousky bužírky nad černými terčíky, které vymezují pohyb. Dotáhl jsem desku elektroniky proti základnímu rámu, horní šroubek byl povolený.
13.2.2010
Dalsi oprava podvozku. Zaroven jsem z tenkeho hlinikoveho plechu vyrobil nahradni podvozek ktery se obostranou lepici paskou prilepi na slot pro baterku – tedy az ten original bude neopravitelny.
12.02.2010
Po osmi dnech mám odlétaných 80 letů. Řekl bych že létání je čím dál tím lepší. Zvládám visení, přesuny do boku a dopředu – dozadu (ale tady mi vrtulníček cestuje, takře pohyb je spíš šikmo, letovou hladinu taky moc nedržím), totaci kolem svislé osy, přistání tam, kam chci – a to je zatím všechno.
Potkala mne další havárie – zlomená noha se ještě ulomila přímo u držáku aku. Protože v prodejně podvozky nemají dal jsem se do opravy. Koupil jsem nový střední CA od GreatPlanes a dal se do lepaní. Spoj jsem z obou stran vyztužil kouskem plastu, zlomenou nohu jsem zalepil do smršťovačky (nechtělo se mi na vrtulníček foukat horkovzdušnou pistolí).
Když už jsem měl sundanou kabinku tak jsem rovnou upravil velké vůle v servech – domáčknul jsem černá kolečka na osách tak, aby nějaká vůle zůstala – proti původní je ale asi tak třetinová. Tuhle radu jsem našel na RCManii ve vlákně o Kolibříkovi. Výsledek úpravy – FANTAZIE. Let se výrazně zklidnil, plavání do stran a nahoru-dolů se výrazně omezilo, řízení je výrazně přesnější.
Závěr po 80-ti letech – pořád PARÁDA – a možná ještě větší než na začátku.
12.2.2010
Prilepil jsem ulomenou levou nohu, spoj vyztuzen kousky plastu. Seridil jsem vule serv.
05.02.2010
Večer jsem přestal Kolibříka jen obdivovat pohledem a šel z kufru ven. Poměrně pečlivě jsem pročetl přiložený návod, baterky strčil do síťové nabíječky (nabíjely se jen pár minut) a pak došlo na první pokus o let.
V místnosti kde jsem začal je na podlaze lino. To se ukázalo jaako velmi výhodné, první 2 baterky jsem jen šoupal s vrtulníkem po zemi, do vzduchu jsem se nedostal. S helinou se opravdu musí postupovat pěkně krůček za krůčkem – takže jsem si Kolibříka postavil ocasem k sobě a přidával plyn. On my někam začal utíkat – většinou doleva a dopředu – takže stáhnout plyn, helinku postavit na původní místo a znovu. Lezl jsem po místnosti po čtyřech sem a tam jak batole ale postupně jsem začínal trochu rozumět tomu, co to chce. Při třetí a čtvrté baterce jsem se odvážil trochu víc vzít za plyn – a už jsem byl ve vzduchu. O visení nemohla být ani řeč – ale lepšilo se to. Při posledním devátém letu se mi už podařilo pár desítek sekund udržet kolibříka někde uprostřed místnosti a ve stabilní výšce.
Přestože syn je modelařinou skoro úplně nepoznamenaný vrtulníček se mu líbil a tak asi tři baterky vylétal on. Postupně se mu podařilo dostat Kolibříka do vzduchu. Menší respekt k létajícímu stroji byl taky důvodem první větší havárie. Najednou se dostal do větší výšky a ke stěně, následoval pád a zlomená levá přední vzpěra lyžiny. Od té chvíle už s vrtulníkem nechtěl mít nic společného.
Oprava byla jadnoduchá – dlaha z kousku izolepy a létalo se dál.
Moje úvodní pokusy přežil Kolibřík bez úhony. Přestože bylo pár pádů a převrácení a listy rotoru se potkaly s různými překážkami tak všechno drží.
Celkový dojem výborný, perfektní zábava a polétání na minimálním prostoru.
4.2.2010
Oprava podvozku kouskem izolepy – prvni sram na vrtulnicku.
04.02.2010
Vždycky jsem si myslel, že vrtulníky se mi vyhnou. Když jsem ale viděl videa a četl nadšené články o létání s malými vrtulníčky doma v obýváku, začalo to ve mně taky hlodat. Přečetl jsem kde co, prpšel si rozhodováním jestli koaxiál nebo jednorotor – a dneska jsem si přinesl Easycopter V4.5 COLIBRI PRO profipack. Na škatuli je jako výrobce uvedený RC System – ve skutečnosti se ale jedná o vrtulníček Free Spirit Solo Pro od firmy Nine Eagle.
Zatím se na kufr jen nábožně koukám, první let mne teprve čeká …
akrobat - elektro<br>Plan vysel v casopise RCM Magazin v lednu 2000 pod cislem 1277, autorem je Adrian Paga<br>rozpeti - 1100 mm<br>plocha kridla - 45,71 dm2<br>letova hmotnost vcetne aku: 1500 g
19.11.2009
Tenhle týden bych na éra radši neměl sahat. Po 3DPMini jsem zrušil při záletu i NewBee. Bylo prakticky ideální počasí – slunečno, jasno, skoro nefoukalo. Odstartoval jsem z posečené louky. Stačila malá korekce směrovkou a trochu přitáhnout a éro stoupalo v pravé široké zatáčce. Kormidla byla dost tupá, ale k řízení stačila. Když jsem se dostal na svojí úroveň stranou od Slunce, měl už jsem nějakou výšku. V tu chvíli jsem ale ztratil představu o tom, v jaké poloze éro je – sice nebylo moc daleko (60m ??), ale zdálo se mi jako jednolitý černý flek. Polohu jsem odhadnul špatně, vlastně jsem sestupné zatáčce jen pomohl. Let skončil docela plochým pádem do oranice vedle louky. Následky byly fatální – celý předek na maděru, trup neopravitelný. Celá spodní část, kterou tvoří vlastně příhradovina, je pryč. Laminátový překryt a domek motoru na padrť. Náběžka křídla proseknutá vrtulí. Ocasní plochy a horní část trupu jsou v pořádku. Zlomená vrtule, vylámané převody v servu směrovky. Ostaní serva, přijímač, regulátor, motor a 4 čl. A123 v pořádku.
Takže co se vlastně stalo??? Stejně jako u 3DPMini jsem přecenil svoje pilotní schopnosti. Zkušený pilot by tohle éro určitě zvládnul, v éru problém (myslím) nebyl.
Poučení? Prostě si musím vybírat éra odpovídající tomu, jak umím létat – tedy něco většího, pomalejšího, stabilního – motorizovaný větroň, historik, parasol…
17.11.2009
Hotovo! Konečně jsem tohle éro dodělal (tedy zbývá maličkost – uchycení kablíku od reglu aby necestoval v trupu). Letová hmotnost s 4xA123 je 1500g – plošné zatížení tedy vychází cca 33g/dm2. Těžiště vychází v místě nosníku křídla a posouváním aku se dá měnit. Po havárce 3DPMini se mi teď do záletu moc nechce. Výchylky jsem nastavil radši menší a na všech kormidlech mám 50% expo. Takže až počasí dovolí tak budu nejdřív fotit a pak přijde zálet. Letová hmotnost s 4x A123 vychází 1500g.
15.11.2009
Konecne je seznam toho co zbyva udelat vyrazne kratsi nez seznam toho, co jsem uz udelal. Okraje kokpitu a operadlo jsem olemoval kuzi na ktere jsem reznou niti naznacil prositi. Osadil jsem vsechny 4 serva HS-81. Nainstaloval jsem tahla k VOP a pripravil tahla pro smerovku a kridelka (ale chybi mi vidlicky, musim dokoupit). Je namontovany motor a regulator, prekryt motoru je na miste. Takze – dokoncit tahla, osadit prijimac a vyvest antenu, vyresit prichyceni aku – a muze se jit na zalet!
12.11.2009
Nastrikal jsem SOP – 13 cerveno-bilych vodorovnych pruhu a cerveny znak na levou stranu krytu motoru. Maskovaci folie Oratrim opet nezklamala – s vysledkam jsem vcelku spokojeny.
9.11.2009
Zalepil jsem zavesy kridelek. Vyrizl jsem znak na motorovy kryt a stetcem jsem p?es tuhle sablonu cca 4x natrel cervenou barvu – poprve neredenoun pak redeni cca 1:1.
8.11.2009
Strikal jsem modrou. Prechody jsem zamaskoval prouzky narezanymi z maskovaci folie Oramask 810 – a je to parade. Pred strikanim barvou jsem prechody prestrikl nitrolakem. Modrou jsem strikal ve 4 vrstvach abych schoval zlute nepravidelne plochy ktere vznikly pri strikani kridla a kormidel. Po sloupnuti maskovaci folie se ukazaly skoro perfektni prechody s ostrou hranou – barva trochu podtekla na jedinem miste.
5.11.2009
Pokracuji ve strikani. Na kridlo, VOP a stabilizator padly skoro cele 2 lahvicky po zlute 10 ml. Zluta skutecne moc nekreje. Vysledek neni uplne takovy jako bych si predstavoval – chtelo by to asi jeste dalsi vrstvu ale do toho se mi nechce (nehlede na cenu barvy). Modrou jsem striknul motorovy kryt a prekryt horni casti trupu. S krytim je to trochu lepsi nez u zlute. Pri strhavani maskovaci pasky se mi nejak povedlo strhnout i kus hedvabi na smerovce. Papir pod nim zustal neposkozeny takze jsem hedvabi lakem prilepil zpatky. Pridam jeste nejakou vrstvu a prebrousim. Starost mi dela cim budu maskovat prechody mezi barvami. Paska kterou jsem koupil se neosvedcila – podteka. Asi zkusim koupit originalni maskovaci folii od 3M a uvidi se. Pred barvou asi radsi prechody pretru pres pasku lakem aby zatekl tam kde paska uplne neprilehla.
2.11.2009
Z hlinikoveho plechu jsem udelal imitaci zaluzii do motoroveho krytu.
1.11.2009
Odhodlal jsem se ke strikani. Vycistil jsem na to svoji starickou jednocinou pistolku. Na nastrik jsem vybral akrylove barvy Tamiya – a asi jsem udelal dobre. Kridlo, VOP a kylovka budou zlute – na prvni vrstvu jsem spotreboval celou 10 ml lahvicku (redim originalnim redidlem 1:1). S touto barvou pistole strika docela obstojne, jsem zvedavy jestli bude stacit jeste jedna nebo dve vrstvy.
30.10.2009
Do motoroveho krytu jsem udelal kulaty vyrez pro unasec vrtule.
28.10.2009
Dokoncil jsem 4 nater lesklym lakem. Koncove oblouky kridla se pnutim potahu jakoby vmackly do prostoru pro kridelka a ta o ne drhnou. Vyresil jsem to propilovanim der pro zavesy a posunem kridelek o cca 2 mm blize k trupu. Ted musim koupit Purex a zalepit panty, pak muzu strikat.
24.10.2009
Dokoncil jsem potah hedvabim a zacal jsem lakovat lesklym lakem – predpokladam tak 4 vrstvy. Koupil jsem Purisol a udelal jsem kompletni ocistu strikaci pistolky. Jeste to s ni zkusim a kdyz to nepujde koupim asi pistolku z HC.
20.10.2009
Pokracuju v potahovani trupu.
18.10.2009
Kridla jsou potazena hedvabim, zacal jsem s trupem. Laminat jsem vytmelil polyesterovym dvouslozkovym tmelem, nasledovalo intenzivni brouseni. Vybrouseny povrch jsem striknul plnicem ve spreji a brousil pod vodou papirem zrnitosti 600. Plnic ve spreji ma jednu blbou vlastnost – nechce se mu do drobnych direk ktere by mel prave vyplnit. Musel jsem mu pomoci stetcem. Po cca 3 vrstvach a brouseni vypada povrch motoroveho krytu obstojne, nektere dirky se mi ale stejne nepodarilo zaplnit. Myslim, ze to uz takhle necham.
15.10.2009
Potreti a naposledy jsem lakoval papirovy potah – tentokrat pouze tam kde neni papir prilepeny na tuhy potah. Zacal jsem potahovat hedvabim, zatim mam jeden koncovy oblouk z jedne strany. Papir pod hedvabim povolil ale protoze jsem hedvabi nijak nenapinal tak se papiru drzelo a po uschnuti to vypada OK. Brousim laminatovy prekryt. V jednom miste se zase objevila dirka – zalepil jsem vterinakem. Ted musim koupit nejaky tmel a dokoncit definitivne povrch.
8.10.2009
Do laminatoveho krytu jsem vlevil po celem obvodu 5 mm od kraje vyztuz(prepazku) z topolove preklizky. Lepil jsem vterinakem. Na cely kryt jsem pridal 2-3 vrstvy tkaniny 80g, spotreboval jsem 9+4,5 ml pryskyrice. Po vytvrzeni se kryt jevi jako vyrazne tuzsi. Mozna bude problem s brousenim protoze se preci jen v plose snadno deformuje a tak hrozi ze nekde probrousim. Prepazku asi jeste taky olaminuju spolu s volnou hranou krytu abych ji zpevnil.
6.10.2009
Pokracoval jsem v brouseni prekrytu. Zkusil jsem ho dostat z kopyta – a tady jsem narazil. Volba lepici pasky jako separatoru byla uplne spatna – pryskyrice pasku naleptala a prilepila k laminatu. Puvodni predstavu ze kopyto zachranim jsem rychle opustil a nezbylo mi nez cele kopyto po kouscich z laminatu vydolovat. Nakonec lepenka a papir zustavaly na laminatu a ven sli jen kusy polystyrenu. Po uspesnem vylamani kopyta jsem zacal cistit vnitrek laminatoveho krytu – hruby smirek, synteticke redidlo a benzin. Nepodarilo se mi odstranit vsechnu izolepu ale alespon uz prekryt zevnitr nelepi. Diky brouseni se v prekrytu objevily asi dve mensi dirky. Celkove je prekryt velmi mekky – musim pridat jeste aspon 3 vrstvy 80g tkaniny. Do prekrytu vlepim cca 5 mm od zadniho okraje ramecek z topolove preklizky ktery pomuze drzet tvar a za ktery mozna pujde prekryt k trupu i prichytit. Pokud se podari ramecek vlepit a nalaminovat tri dalsi vrstvy tak bude prekryt (snad) pouzitelny. Obrousil jsem komplet cele ero takze je pripravene na druhou vrstvu laku.
5.10.2009
Vecer jsem stihnul akorat zacit brousit laminatovy prekryt motoru. Je to hnusna prace, zlaty balzovy piliny. Zda se ze budu muset prekryt vytmelit a pak dat jeste tak 2 vrstvy tkaniny.
4.10.2009
Ero je kompletne potazene papirem a 1x nalakovane smesi leskleho a lepicijo laku. Laminoval jsem motorovy kryt. Zaim jsou na nem 3 vrstvy tkaniny 80-tky. Na prosyceni jsem spotreboval presne 10 pryskyrice + 5 ml tuzidla. Prace s LM 285 je vyrazne prijemnejsi a jednodussi nez s Epoxy 1200. Z nejakych svorniku prumer 5 mm jsem udelal osy kol, podarilo se mi do nich navrtat napric diry pro zavlacky a cele jsem to vzdy dvemi maticemi pritahl k duralovemu podvozku.
28.9.2009
Kopyto na motory kryt je pripravene – vybrousene, 2 vrstvy barvy, zase brouseni, … Zacal jsem potahovat – zatim mam koncove oblouky a cele kridlo shora.
24.9.2009
Pokracuju v kasirovani, uz mam 3 vrstvy. Zacal jsem potahovat.
22.9.2009
Dokoncil jsem zaklad kopyta pro motorovy prekryt. Na vybrouseny polystyren jsem zacal kasirovat novinovy papir (lepim Herkulesem). Prvni vrstva do rana proschla takze jsem ji stacil jeste trochu vybrousit. Bude to chtit tak 4-5 vrstev a hodne brousit. Konecne jsem prilepil smerovku! Kostra je tim pripravena k potazeni papirem a hedvabim a lakovani.
20.9.2009
Konecne jsem se dokopal k praci na motorovem prekrytu. Vyrabim kopyto – je to sololitova kostra vyplnena blokama nejakeho polystyrenu.
13.9.2009
Celá kostra má za sebou 3x nátěr lesklým lakem. Ještě jednou přebrousit a můžu potahovat.
6.9.2009
Zbastlil jsem prekryt trupu – jeste musim doresit jeho zajisteni. Dolepil jsem a dobrousil blok prechodu mezi trupem a SOP. Konecne je toho co mi zbyva snad mene nez toho co jsem uz udelal…
30.8.2009
Udelal jsem sachty pro serva kridelek, kostru zadni nastavby trupu a zacinam se morit s prednim prekrytem trupu – ten musi byt snadno odendavaci kvuli baterkam a jeste v nem musi byt kanal na odvod tepleho vzduchu …
27.8.2009
K trupu jsem prilepil obe pulky kridla – spojku jsem lepil Purexem, samotne korenove zebro k bocnicim Herkulesem. Zda se mi ze jsem se docela trefil – uhle nabehu 0 stupnu, vzepeti 0 stupnu, zadne zkrouceni.
21.8.2009
Postupuji velmi pomalu – kormidla jsem potáhl hedvábím a nalakoval. Vlepil jsem panty do VOP a zalepil ji do trupu. Náhon VOP jsem nakonec vyřešil troch nestandardně. Nejdříve jsem zkusil lanovody ale protože vedení duše v trubce lanovodu bylo hodně krátké duše se prohýbala. Nakonec jsem duši navlékl do hliníkové trubky 3/2 a tak vlastně vyrobil docela pevné a lehké táhlo. Původní předpoklad náhonu křidélek jedním servem a lanovody asi taky změním – do každé poloviny křídla udělám schránku na jedno servo a krátkým táhlem budu nahánět křidélko. V náhonu směrovky zatím nemám jasno – předpokládal jsem lanovod ale asi by musel být dost prohnutý takže nakonec možná skončím u serva na boku trupu a náhonem krátkým pevným táhlem. To se ale ukáže až udělám nástavbu trupu v zadní části a kýlovku se směrovkou definitivně přilepím k trupu. Ach jo …
25.6.2009
Vsechna kormidla jsou potazena papirem, lakovano 2x napinaci, 2x leskly. Jednu stranu kridelek jsem potahl hedvabim – tentokrat jsem ho dopredu neupravoval skrobovym lepidlem ale primo jsem ho jemnym stetcem „pripatlaval“ na papir. Slo to sice pomalu ale velmi dobre – hedvami se nekrabati, papir se nevlni.
16.6.2009
Pooomaličku postupuji – dal jsem se do potahování ocasních ploch abych do nich mohl zalepit hliníkové ovládací páky a osadit lanovody. Zbývají mi samé dvě věci do kterých se mi nechce – udělat nějak kryt motoru a „bačkory“ na podvozek. Nemůžu se rozhodnout jestli mám zkusit udělat kopyta a tyhle díly laminovat nebo jestli je udělat klasicky ze dřeva. Pak už „jen“ dokončit hřet trupu a jeho odnímatelnou přední část, potah a nějaké drobnosti a bude to. Jo a nabarvit …
24.5.2009
Dolepil jsem tuhy potah nabezne casti kridla a nahrubo vybrousil tvar nabezky.
21.5.2009
Zacal jsem lepit tuhy potah nabezne casti kridal.
17.5.2009
Dolepil jsem VOP, na křídle jsem dokončil odtokovku.
15.5.2009
Mam slepenou hrubou kostru obou kridel a vlepene stojiny. Slepil jsem zadni cast trupu – nakonec jsem u posledni prepazky bocnice a podelniky nariznul, nalomil a zalepil. Pri narezavani se na jedne bocnici velmi mekka balza vydrolila takze budu muset tmelit.
10.5.2009
Přes prodloužený víkend jsem se stavbou trochu pokročil – mám udělané oba koncové oblouky křídla i lamelované části VOP, kompletně jsem slepil SOP, dolepil jsem lože serv a lože aku v přední části trupu, slepil jsem hrubou kostru jedné půlky křídla. Mám problém se zadní částí trupu – pokud bych trup na konci stáhnul k sobě tak v bočnicích bude velké pnutí. Mám dvě možnosti – buď na konci mezi bočnice vlepit blok balzy a nechat trup širší nebo bočnice za poslední přepážkou naříznout a nalomit – tím bych je dostal k sobě ale tvar trupu se pak bude v jednom místě lomit místo plynulého sužování. Takže ještě nevím …
3.5.2009
Na predku trupu jsem dolepil vyztuhy pro podvozek. Mam hotovy jeden koncovy oblouk kridla, na druhy prosychaji pasky v sablone. Slepil jsem odtokovou cast SOP ze segmentu a pripravil sablonu na lamelovani VOP. Lepim listy s pantama pro VOP a SOP.
28.4.2009
Mezi bocnice jsem vlepil prepazky a tak trup dostal tvar. Vyriznul jsem sablonu na lamelovani koncovych oblouku kridla, narezal jsem lamely z 1 mm balzy, namocil je a ted schnou na sablone.
23.4.2009
Dokoncil jsem trupove prepazky, udelal dve pevne casti bocnic a k jedne dolepil spodni tvarovanou cast z list.
19.4.2009
Dokončil jsem motorovou přepážku včetně lože pro motor a řežu a piluju další přepážky.
16.4.2009
Slepil jsem kridelka, vyrezal motorovou prepazku – vsechno mi jde hrozne pomalu ;-((. Listy, ve kterych budou panty, lepim z pasku balzy 2,5 + 1 + 2,5 mm – v te prostredni milimetrove vrstve nechavam diry. Takto slepene nosniky jsou sice o neco tezsi, ale panty do nich pasuji presne, jsou pevnejsi a zatim to vypada, ze nebudou mit snahu se kroutit.
5.4.2009
Dodělal jsem žebra. V šabloně jsem do nich ještě zubatou trubkou vypiloval odlehčovací otvory a vše přebrousil.
28.3.2009
Odstartoval jsem stavbu – a jako skoro vždy šablonama na žebra. Vytisknout na samolepku, přilepit na plech, vyříznou, zapilovat, svrtat, dobrousit a udělat zářezy pro žebra a náběžku, po obvodu nabarvit. Připravil jsem si šablonu, podle které budu trubkou průměr 18 mm s vypilovanými zoubky vrtat do žeber odlehčení. Nařezal jsem si lišty z 6 mm balzy, na prkénko s nalepeným smirkem jsem zespodu přilepil dvě smrkové lišty 6 mm a tímhle přípravkem jsem lišty dobrousil. Povedly se mi pěkně čtvercové.
27.3.2009
Už když jsem dokončoval Buzzarda, začal jsem přemýšlet, co dál. Nápady jsem měl různé, od motorizovaného větroně (mám doma plánek na Oriona, uvažoval jsem o něm – a dokonce ho začal i stavět – už kdysi hodně dávno) přes nějakého dvojplošníka (začal jsem schánět podklady na Sopwith Pupa), prohlížel jsem plánky na různé sportovní modely připomínající éra z meziválečného období až po moje oblíbence (třeba Aeronca Colegiate, Nebeská Blecha nebo Pietenpol Air Camper). To se míchalo s chutí postavit lépe a hezčeji mé současné 3DPMini. Pořád jsem se ale nemohl rozhodnout, čekal jsem jak dopadne zálet Buzzarda.
Prvních pár letů s Buzzardem mi ukázalo několik věcí:
a) je to příliš velké – za domem se s Buzzardem létat nedá (nebo jsem k tomu zatím aspoň nesebral odvahu)
b) s Buzzardem nemá cenu létat, když víc fouká, je to éro víceméně do klidu a ideální polítání s ním bude až to bude nosit
c) A123 aku jsou asi ta správná cesta – poměr cena/výkon/životnost mluví v jejich prospěch. Větší váha od určité velikosti éra není zásadní problém.
Mezi modely a éra, které se mi líbí, patří i Lazy Bee. Na plans.aerofred.com jsem našel plánek v PDF. Zároveň s ním jsem narazil i na Speedy Bee – podobná konstrukce jako Lazy ale s ambicemi akrobata. Už bylo skoro rozhodnuto, ale nakonec jsem narazil na plán NewBee – a to rozhodlo. Plán vyšel v časopise RCM Magazin v lednu 2000 pod číslem 1277, autorem je Adrian Paga. V QCadu jsem začal plán překreslovat s tím, že rozpětí bude 110 cm – tedy o něco více než má 3DP (informace o rozměrech na plánu chybí).
Až při dalším hledání jsem narazil na stránky autora plánu (www.adrianpage.com), kde nabízí i stavebnici a kde jsou podrobnější data. Pro variantu s rozpětím 100 cm doporučuje 250-ti watový pohon, já použiji 350 watů pro rozpětí 110 cm. Na stránkách je i galerie už postavených modelů. Nejvíc mne potěšilo tvrzení autora, že „This little plane really shines in windy conditions when other planes would be grounded“ – „Tohle malé letadlo opravdu září ve větrném počasí když ostatní musejí zůstat na zemi“.
Takže – hurá na to.
17.11.2009
Včera jsem znovu osadil tohle éro servy z reklamace a přendal pohon z Aviatika. Vše jsem přezkoušel a ráno vyrazil na louku. Foukalo ale nijak extrémně. Takže půl plynu a start. Éro se mi zdálo nějak divočejší než dřív, hlavně reakce na křidélka. Udělal jsem levou zatáčku po větru a pak další proti větru. A pak nejednou bylo éro na zemi – ani jsem v podstatě nestačil ubrat plyn a nějak reagovat. Když jsem následně všechno promýšlel tak příčinou havárie byly zřejmě příliš velké výchylky křidélek v kombinaci větrem a delší přestávkou kdy jsem s tímhle érem nelétal.
Vybavení naštěstí přežilo bez úhony. Trup je neopravitelný ale křídlo a ocasní plochy by se použít daly. Pohon jsem zase vrátil do Aviatika – zároveň jsem při jeho montáži zmenšil vyosení doprava a dolů.
15.11.2009
Osadil jsem zpatky 3 vyreklamovana serva. Na smerovce jsem na servo dal delsi paku pro dosazeni vetsi vychylky – snad ted pujde nozovy let lepe. Jeste musim prendat pohon z Aviatika a hure do vzduchu.
28.9.2009
Tohle ero si da chvili pauzu, cukatura serv HS-55 je uz moc vyrazna takze pujdou na reklamaci. Pohon se stehuje do Aviatika.
31.3.2009
Zkousim pouziti samolepici tapety jako masky pro nanaseni barevnych doplnku. Zatim jsem na spodku trupu nalepil na hrany 5 mm pasky a cely trup mezi nimi stetcem natrel na zluto. Polozil jsem 2 vrstvy, masku jsem sejmul prakticky hned po druhe vrstve. Barva se zacala trochu rozpijet – priste budu masku sundavat az po uplnem zaschnuti.
27.3.2009
Trubicka zalepena do trupu do ktere jsem se trefoval zaverem kabiny se vylomila. Misto ni jsem na poloprepazku nalepil ctverecek tenkeho plechu a do nej vyvrtal a propiloval diru pro zaver. Ted to funguje mnohem lepe a kabina jde zavirat mnohem snaz.
07.02.2009
Počasí na zálet nic moc – ale povedlo se. Éro se od začátku i přes poměrně silný vítr chovalo způsobně takže po třech startech následovaly i tři bezpečná přistání.
5.2.2009
Ero je pripravene k zaletu. Potah jsem opravil papirem a hedvabim, osadil jsem serva, paky a tahla. Motor a regl se prestehoval z Aviatika. Kompletni letova hmotnost mi vysla cca 700g.
1.2.2009
Oprava nebude az tak slozita jak jsem si puvodne myslel. Obrousil jsem dosedaci plochu utrzeneho stabilizatoru a celou VOP jsem prelakoval. Z trupu jsem pod VOP a vlevo za kridlem sundal cast potahu abych se dostal k poskozene konstrukci. Na ocase jsem podelnik slepil CA a vyztuzil kouskem listy, za kridlem jsem podelnik zpevnil vlepenim trojuhelniku balzy. Vsem jsem nalakoval, prebrousil a jeste jednou nalakoval. Motorova prepazka byla v horni casti odlomena od bocnic. Spoj jsem v problemovem miste proriznul a natlacil do nej CA lepidlo. Kout mezi prepazkou a trupem jsem vyztuzil vlepenim trojuhelnikove listy. Protrzeny potah na kylovce se mi podarilo uspokojive vyspravit hustym lepicim lakem. Nalomeny kryt horni predni casti trupu vyspravil Purex.
01.02.2009
Loni v půlce srpna jsem praštil s tímhle malým akrobatem. Po prvním ohledání škod jsem vůbec neměl chuť éro spravovat – zdálo se mi že trup je na odpis. Od té doby éro viselo na zdi v dílně. Když jsem dokončoval Buzzarda potřeboval jsem páky na kormidla a tak jsem 3DP sundal a páky z něj odmontoval. Znova jsem si prohlédl škody. Začal hlodat červíček – nešlo by s tím přeci jen něco udělat? Protože zároveň přemýšlím o tom co stavět první nápad byl z 3DP „vykuchat“ křídlo a dostavět trup, SOP a VOP. Když jsem konečně Buzzarda dodělal, nedalo mi to a začal jsem se v 3DP „vrtat“ trochu víc. Sundal jsem potah na problémových místech. Byl jsem překvapený – a příjemně. Potah byl sice potrhaný ale škody na kostře byly opravitelné. Levý spodní podélník trupu byl za křídlem v podstatě jen namáčknutý – zesílil jsem ho vlepením trojúhelníku balzy. Horní podélník pod VOP byl přelomený – ale šel dobře slepit a spoj jsem pojistil kouskem lišty. Potah na kýlovce vypadal na kompletní stržení a obnovu – ale hustý lepicí lak udělal zázraky a potah je už OK. Stabilizátor jsem přebrousil v místě spojení s trupem a přelakoval, přední odnímatelný kryt trupu vyspravila dávka Purexu. Takže nakonec oprava bude vlastně „brnkačka“. Ještě uvažuji o předělání předního krytu trupu – možná ho kus zkrátím, vznikne tím jakýsi otevřený pilotní prostor což umožní udělat velký výstupní otvor pro chladící vzduch aku a tak vyřešit jeho docela silné zahřívání. Ještě musím dokoupit pár drobností, vyměnit převody v jednom HS-55 a 3DPMini zase ožije.
Plyne z toho jedno poučení – to co se může jevit po havárii jako neřešitelné s odstupem času vypadá jinak – takže: po „kraksně“ nedělat unáhlená rozhodnutí, s odstupem času může věc vypadat jinak.
12.08.2008
Pri testovacim letu po vymene serv kvuli jejich cukani jsem si liboval jak to krasne leta a stejne jako pri havarii Aviatika jsem si liboval jak mi to jde (povedl se mi docela pekny pomaly vykrut). Pak ale prisla chyba – v podstate podobna jako u Aviatika. Letel jsem na zadech sikmo k sobe, sel jsem do premetu a pak jsem chtel pulpremetem prejit do normalniho letu. Dostal jsem se ale dost nizko a mozna v tu chvili trochu vic fouklo – vysledkem byl naraz do zeme tak pod uhlem 45 stupnu primo a jen cumakem. Skody – aku se utrhl ze sucheho zipu a nalomil prekryt predni casti trupu, nalomeny trup pred kridlem, v zadni casti a pod VOP, utrzena VOP, dira v potahu SOP. Neni to v zadnem pripade totalka ale do opravy se mi ted vubec nechce, necham to ulezet. Vybaveni era se zda v poradku – pri narazu se pouze rozpojil prodluzovak k servu SOP.
Motor a regl jsem rychle prendal do Twilitera (uz v tom mám praxi) a sel se vzpamatovat s timhle pohodovym erem.
10.8.2008
Snad se mi podarilo prijit na pricinu cukani serv – jsou ji samotna serva (na SOP a levem kridelku). Serva jsem vymenil za dve jina HS-55 a vypada to ze je po problemu. Problemova serva pujdu zitra reklamovat. Zitra snad dojde i k testovacimu letu ktery by ml potvrdit zde vymena opravdu pomohla.
31.7.2008
Pri letani se nejvice zahriva regulator. Zvetsil jsem proto jeste otvory v zadni casti prekrytu kabiny – snad to pomuze. Aby to trochu vypadalo tak jsem hrany nalakoval a natrel modrou Humbrolkou.
11.7.2008
Pri letani se vse docela zahriva – akumulator je jen vlazny, motor teply ale regulator topi nejvic. Problem je zrejme v tom ze vzduch sice do trupu muze ale nemuze ven. Udelal jsem tedy v prekrytu kabiny po obou stranach podlouhly otvor. Kdyz to nebude stacit pridam dalsi.
10.07.2008
Po nějaké době se mi trochu omrzelo velice poklidné létání s Twiliterem a to byl hlavní důvod k znovuoživení 3DPMini. Hlavní problém tohohle malého akrobata byla neúměrná spotřeba drahých vrtulí při přistáních na neupravené ploše a bez podvozku. Proto jsem pořídil sklopku.
Absolvoval jsem zatím dva lety – při prvním jsem se klepal od začátku do konce, při druhém už to bylo lepší. Druhý let byl ve větru kdy bych si s žádným jiným svým modelem netroufl odstartovat, 3DP si ale vedl dobře. Až bude trochu klidnější povětří tak začnu pomalu zkoušet lety na zádech a výkruty – zatím jsem si troufl jen na přemet a jednou jsem zkusil výkrut.
7.7.2008
Zvazil jsem ero v aktualnim stavu (vcetne aku) – 720 g. Plocha kridla je podle planku 21,5 dm2, plosne zatizeni tedy vychazi 35g/dm2.
6.7.2008
3DPMini je zase v provozu. Odmontoval jsem motor z Twilitera, upravil jsem motorovou prepazku (puvodni diru pro osu a vybrani jsem zvetsil na prumer 10mm aby jsem mohl dat motor dovnitr, navrtal 4 diry 3 mm pro srouby motoru) a pritahl turbokuzel od Pelikana s listy 10×6 od Graupnera. Regulator jsem umistil az za kridlo a prilepil ho kouskem oboustranne lepici pasky. Posun teziste dozadu muzu vyrovnat posunem aku.
22.5.2008
Na prekryt kabiny a predni casti trupu jsem dodelal uzaver. Ero je pripravene k letu – pokud do nej tedy dam nejaky motor a regulator ….
18.5.2008
Konecne jsem dolepil a dobarvil novy prekryt horni casti trupu. Jde od motorove prepazky az po zadni stranu drivejsi kabiny. V pohode se pod nej vejdou jedna i druha baterka. Jeste musim dodelat nejaky uzaver – vepredu je trn skrz prepazku, vzadu musi byt nco posuvneho.
02.05.2008
Nejdřív jsem myslel že po nepovedeném záletu tohle éro odložím na pozdější dobu – nakonec mi to ale nedalo. Zdálo se mi že hlavním důvodem neúspěchu byla špatná poloha těžiště – chtěl jsem ho tedy posunout do 1/3 hloubky křídla (tedy asi o 20 mm proti současnému stavu). Nejdřív jsem udělal výřez do polopřepážky vyztužující přední oblou část trupu abych mohl aku zasouvat směrem od kabiny dovnitř do trupu. Ono to sice šlo ale nebylo prakticky možné nijak zajistit polohu baterek uvnitř trupu. Nakonec jsem celou přední oblou část trupu odříznul a přibližně nad náběžku vlepil vodorovně destičku překližky na kterou připevňuji M3 suchým zipem aku.
Zálet proběhnul s takhle otevřeným trupem – nechtělo se mi řešit zakrytování trupu protože jsem pořád moc nevěřil že to poletí.
1.května okolo poledne jsem vyrazil na „zalétávací“ louku. Sice docela foukalo ale šel jsem do vzduchu – a ono to letělo!!!
Při současném vyvážení je 3DPMini docela hodné letadélko – sice podstatně rychlejší a obratnější než to s čím jsem doteď létal ale nezáludné. Při přiblížení na přistání dokáže letět i relativně pomalu a tak přistání na břicho do vyšší trávy je bez problémů (i díky potahu papír + hedvábí).
Odpoledne jsem šel vyzkoušet let na své louce kus od domu – ta je podstatně menší než zalétávací louka. Éro jsem ukočíroval i tady – ale není to úplně ono. Protože je tohle éro docela malé nedá se létat moc daleko a vysoko a tak nemůžu létat moc rovně, honím ho z jedné strany loučky na druhou a zpátky.
Zatím jsem si troufl na normální přemet, výkrut a souvrat, pokud by to ruce uměly tak to zaletí asi cokoliv. No, mám se co učit.
28.4.2008
S opravou to je nakonec trochu slozitejsi. Chtel jsem teziste posunout tak o 2 cm dozadu a protoze s aku neslo nikam pohnout musel jsem do era sahnout trochu vic. Odrizl jsem celou zaoblenou horni cast trupu od kabiny az k motorove prepazce a vlepil do trupu desku z lehke 3mm preklizky pro pripevneni aku. Puvodne odnimatelnou spodni cast trupu za motorovou prepazkou jsem naopak prilepil aby doslo ke zpevneni predni casti trupu. Dalsi pokus o let udelam bez kabiny a krytu aku – podle vysledku se uvidi co dal. Takhle jsem to vlastne chtel udelat uplne puvodne – cela predni horni cast trupu vcetne kabiny mela byt odnimatelne prave kvuli pristupu k aku a moznosti menit polohu teziste. Zdalo se mi to nakonec ale zbytecny – no a ted kvuli tomu musim predelavat a rezat hotovy ero. Ach jo!
22.4.2008
Dal jsem se do opravovani – na leve (vice poskozene) bocnici jsem na dvou mistech prorizl potah z hedvabi ktery branil vetsimu rozevreni rozlomenych casti. Zlom jsem naplnil Herkulesem a pomoci spaliku a sverek stahnul do puvodniho tvaru. Po zaschnuti to vypada ze se mi docela podarilo zachovat puvodni tvar. Jeste mne ceka druha strana a ta bude horsi – zde je bocnice praskla ale obe casti drzi pohromade a nejde se mezi ne dostat.
21.04.2008
Dokončil jsem 3DPMini a neděle měla být den D. Na „zalétávací“ letiště jsem vyrazil hned ráno za klidu. Let trval jen chvíli – neporařilo se mi nabrat výšku, éru se nechtělo stoupat a pokus oprvní zatáčku skončil rozkmitáním kolem podélné osy a pádem na zem. Nakonec to dopadlo ještě docela dobře – trup prasklý na obou stranách před křídlem a na jedné straně ještě po celé délce křídla ale vybavení (pohon, přijímač, serva, …) přežily bez úhony.
Před dalším pokusem o let musím udělat určitě několik věcí – těžiště posunout dozadu (asi budu muset přidat zátěž na ocas, s aku nikam nepohnu), výrazně zmenšit výchylky a nastavit jim vysokou exponencialitu.
Hlavní poučení pro mne – létání s takhle malým, nestabilním a rychlým érem není nic pro mne takže moje rozhodnutí postavit jako další éro Buzzard Bombshell-a je správné.
Ještě jedna věc – zase jsem málo lakoval. Potom co éro spadlo do mokré trávy potah na křídle v místě kde zůstala voda povolil. Trup zůstal v pořádku, myslím že je to tím že ten jsem lakoval zaponem a zapon zřejmě líp impregnuje proti vodě. Po uschnutí je ale vše zase v pořádku.
19.4.2008
Osadil jsem přijímač, regulátor a pohonný aku a přilepil anténu na hřbet trupu. Překryt kabiny jsem připevnil 4 kousky oboustranné lepicí pásky – tu jsem použil i na přilepení Rx. Z překližky jsem vyřezal kryt prostoru pro aku. Protože tudy musí ven chladící vzduch udělal jsem do krytu velký výřez a ten zakryl žaluziemi z 1mm překližky. Žaluzie jsem natřel Humbrolkou na stříbrno, zbytek trupu na modro jako okolní trup. Tím je víceméně připraveno na zálet. Těžiště vychází na nosník křídla což by mělo vyhovovat.
17.4.2008
Namontoval jsem motor, musim doresit umisteni reglu a aku.
15.4.2008
Nainstaloval jsem serva VOP a SOP, paky a tahle. Hmotnost kostry bez krytu motoru a serv byla 360g, po montazi serv, pak a tahel 460g. To mne trochu zklamalo, v eru jsou 4x HS-55, velka cast z tech 100g tedy pripada na bizuterii. Je pravda, ze jsem vsude pouzil kulove klouby na pakach serv a paky s kouli na kormidlech a tahla ze jsou z 2mm dratu do jizdniho kola – ale ze to dohromady bude vazit okolo 60g jsem necekal. 4 serva maji okolo 40g, z tech zbyvajicich 60g bych mohl ubrat vymenou tahel z oceli za tahla z duralovych pletacich jehlic a odebranim kulovych kloubu na servech VOP a SOP.
14.4.2008
Zalepil jsem kousky 3 mm preklizky do vyrezu v zadni casti trupu pro pripevneni serv VOP a SOP a nalakoval je.
12.4.2008
Dokoncil jsem povrchovou upravu (i kdyz jeste uvazuji o nejakych „maluvkach“ na VOP a SOP. Osadil jsem serva kridelek a udelal tahla. Pouzil jsem drat do kola, na nem jsem vyrezal na obou stranach zavity. Puvodne jsem chtel pouzit uhlokovou kulatinu ale na ni se mi nedarilo vyriznout zavit.
3.4.2008
Dobarvil jsem prvni vrstvu na spodni strane trupu a kridla.
31.3.2008
Maluju povrchovku. Pouzivam barvy Humbrol na kity. Pokud se barva moc naredi tak se na okrajich rozpiji do struktury hedvabi.
24.3.2008
Trup jsem kompletnr nalakoval, prilepil jsem VOP a SOP k trupu. Kabini jsem Humbrolkou natrel namodro. Cele ero zatim vazi 275g.
20.3.2008
Trup je kompletne potazeny hedvabim, muzu zacit lakovat a pripravovat se na povrchovou upravu (nabarveni).
18.3.2008
Potahl jsem hedvabim zadni oblou cast trupu a kabinu.
17.3.2008
Papir na trupu a kabince jsem lakoval 2x lepicim a 1x zaponovym lakem takze je pripraveno pro potah hedvabim.
15.3.2008
Zalepil jsem zavesy do VOP a SOP. Trup a prekryt kabiny jsem potahl papirem.
11.3.2008
Potahl jsem spodni predni cast trupu balsou, vlepil jsem vyztuhy z 3mm preklizky kolem otvoru pro vkladani aku. Ram kabiny jsem nakonec potahl 1mm balsou, napasovat PET lahev se mi nepodarilo.
9.3.2008
Vlepil jsem kridlo do trupu a pod nim jsem dolepil bocnice trupu. Kormidla jsou nalakovana, kridelka jsem ke kridlu pripevnil zavesy MP-Jet (lepeno Purexem Rapid).
4.3.2008
Potahl jsem hedvabim ocasni plochy a zacal jsem postupne lakovat.
3.3.2008
Kridlo vcetne kridelek jsem potahl hedvabim. To si nejdriv na hladke desce natru skrobovym lepidlem a necham uschnout. Pri lepeni hedvabi papir hodne povolil – a to jsem si myslel jak jsem ho dobre nalakoval! Misty zustaly pod hedvabim na papire varhanky – okolni ploca uschla a papir se uz nestihl napnout. Zda se ale ze az povrch nalakuju a striknu barvou tak to nebude moc znat. Mozna by stalo za to natrit papir zaponem, ten mozna impregnuje nejlip.
24.2.2008
Kridlo i ocasni plochy jsou potazene tenkym papirem a 3x lakovane lepicim lakem s postupnym pridavkem leskleho. V?echno je pripravene na potah hedvabim.
21.2.2008
Kompletne jsem potahl kridlo tenkym papirem.
16.2.2008
Mám potazene SOP, VOP, kridelka a okrajove oblouky kridla. Po vypnuti vodou to vypada docela dobre, jen na potahu okrajovych oblouku jsou jeste nenapnuta mista. Uz zase neni napinaci lak, asi pouziju smes lepiciho a leskleho nebo leskly s Kanagonem.
14.2.2008
Postupne potahuji kormidla a kridelka tenkym papirem.
11.2.2008
Papirem jsem potahl kridelka.
27.1.2008
Dokoncil jsem kompletne kostru kridla (schranky pro serva kridelek, vyztuhy miste loze kridla). Na predni casti trupu jsem uzavrel tuhy potah – oblou cast jsem opaskoval listami. Vse jsem zabrousil, kridlo a kormidla jsem zacal natirat zaponem.
25.1.2008
Dolepil jsem zakonceni kridel, prilepil jsem poloprepazku pro tuhy potah predni casti trupu.
24.1.2008
Zbastlil jsem horní zaoblenou část trupu. Podle plánu to nešlo, vyřešil jsem to víceméně od oka – tři polopřepážky a na ně nalepené podélníky 6×6 jsem zabrousil do tvaru. Asi bude trochu problém s potahováním – plocha je prohnutá v obou směrech. Zároveň jsem dolepil lože křídla do druhé bočnice.
22.1.2008
Polepil jsem spodni zadni cast trupu balsou 1,5 mm, zalepil preklizkove vyztuzeni pro ostruhu. Vyrezal jsem casti bocnic pro zalepeni kridla (kridlo zalepim napevno, pri tehle velikosti era se mi nevyplati se trapit s oddelitelnym kridlem), do jedne bocnice jsem loze kridla zalepil.
20.1.2008
Dolepil jsem druhou bocnici, vyrezal tri prepazky z preklizky (tu motorovou jsem si dal dvakrat, poprve jsem blbe umistil otvory pro pripevneni motoru a vetraci otvory). Bocnice i prepazky jsem dobrousil aby byly schodne a trup jsem slepil.
17.1.2008
Zacal jsem lepit jednu bocnici trupu.
12.1.2008
Opáskoval jsem žebra a zabrousil celý tuhý potah křídla.
8.1.2008
Dolepil jsem potah náběžné části křídla z druhé strany a po 24 hodinách odstranil zátěž. Křídlo zůstalo trochu prohnuté – tak 2 mm ve středu a potah je mezi žebry mírně prosedlý (hlavně mezi krajními žebry). Něco se mi už podařilo odbrousit, při potahování něco ještě srovná pnutí papíru. Na moje cvičné létání to sbad bude stačit…
6.1.2008
Přilepil jsem tuhý potah náběžné části křídla. Mám ale problém. Potah bylo třeba docela dost ohnout kolem náběžky tak jsem zkusil balsu namočit. Přilepil jsem za mokra jednu stranu potahu a nechal několik hodin uschnout. Druhý den jsem našel křídlo prohnuté tak o cca 4mm. Balsa nabobtnala, já jí přilepil a ona pak potvora vyschla a „srazila se“. Zkusil jsem tedy stejným způsobem přilepit potah z druhé strany a doufám že se pnutí navzájem vyrovná. Křídlo nechám pořádně (alespoň 24 hodin) vyschnout a pak se uvidí. Rozhodně příště balsu navlhčím, zatížím a nechám vyschnout, pak až jí budu lepit.
3.1.2008
Přilepil jsem odtokovku a náběžku a zabrousil pásnice a stojiny křídla do tvaru profilu.
1.1.2008
Během volna jsem trochu pokročil – mám hotová žebra a slepený základ kostry křídla. Žebra jsou spojená balsovými lištami 6×6, stojinu z 1mm balsy jsem nalepil z obou stran. Střední pole mezi žebry kam budou ukotvené kolíky pro spojení křídlo-trup jsem stojinu udělal z balsy 3mm a 3mm překližky.
22.12.2007
Mám kompletně hotovou VOP s SOP (kormidla i stabilizátory) včetně přípravy pro osazení pantů a obě křidélka.
16.12.2007
Po dokončení Aviatika se stavba zase trochu rozběhla – dopiloval jsem šablony na žebra a po obvodě je natřel barvou. Z 6mm balsy jsemsi nařezal lišty 6x6mm – z prkénka lehké to šlo na balzořízu výborně. Lišty křídla, hlavní podélníky trupu a lišty VOP, SOP a křidélek ve kterých budou panty jsem nařezal z tvrší 6-ky zrcadélkového řezu. To už ale balzořízem nešlo a tak ke slovu přišlo dlouhé ocelové pravítko a lámací nůž. Lišty se mi nepovedly úplně čtverhrané – v tvrdé balse jsem nů neudržel kolmo a tal jsem musel trochu brousit. Připravil jsem si lišty na kormidla a křidélka a 1mm vrtáčkem skrz šablonu udělal zářezy pro panty. Z kousku lamino desky jsem uřízl úkos 45 stupňů, na něj nalepil kousek smirkového paíru a tímhle přípravkem jsem vybrousil úkosy na hranách kormidel u pantů. Večer jsem ještě stihnul slepit kostru kormidel VOP a SOP a po obvodě zabrousit.
21.10.2007
Vyřízl jsem obě šablony žeber a sešrouboval je – čekají na zabroušení.
16.10.2007
Začínám se stavbou tohohle malého akrobata. Upravuji plánek na pohon elektromotorem. Vytiskl jsem si šablony žeber na samolepku a tu jsem přilepil na dural – teď ještě vyřezat a dopilovat 😉
15.10.2007
S Twiliterem mám za odlétáno 80 startů a přestává my stačit – je to skvělé cvičné éro ale žádný akrobat. Stavba Aviatika se (snad) už taky blíží ke konci – a ani ten určitě nebude mít ambice na nějakou akrobacii.
Při prohlížení volně dostupných plánků na Internetu jsem narazil na 3DPMini od Itala Pierpaola Pastorina z listopadu 2001 [odkaz].
Plán si trochu upravuji pro použití elektromotoru – prodloužil jsem čumák aby vrtule byla tam kde má být, úhel nastavení křídla bude 0 stupňů, žebra budou páskovaná balsou, v přední části trupu bude deska z lehké překližky pro uložení aku a část nad ní bude odnímatelná. Musím taky vyřešit chlazení a tedy kudy bude vstupovat vzduch a hlavně kudy s ním ven.
Na netu se dají najít informace jak tohle éro stavěli jiní:
stránky Michaela z Frankfurtu (fotky a komentář) – [odkaz]
stránky Wolframa Herzoga (fotky ze stavby) – [odkaz]
16.11.2009
Podarilo se mi prodat Twilitera (holy drak) za 500 Kc.
26.05.2008
V neděli jsme absolvoval s Twiliterem jubilejní 150-tý let. Zatím je éro bez poškození, lítám s ním v podstatě jako s volňáskem jen ho rádiem „držím“ v letovém prostoru a občas ho nasměruju do nějaké termiky (když jí tedy najdu).
27.4.2008
Pohon se zase stehuje do 3DPMini.
17.4.2008
Vymontoval jsem pohon a stehuji ho do 3DPMini. Rx a serva zustaly.
1.4.2008
Po havarii Aviatika jsem zase vystrojil Twilitera – 2x HS-81, prijimac R700 a motor a regulator. Slo to docela dobre, celaoperace trvala tak okolo 1 hodiny. Ted uz jenom aby se umoudrilo pocasi – uz se tesim na pomale pohodove lety. Baterky by mohly vystacit tak na skoro 30 minut klidneho letu.
14.12.2007
Včera jsem si dal poslední let s Twiliterem. Byla zima, zábly mne ruce a tak jsem po 10 minutách rezignoval a přistál.
Twiliter má zatím nalétaných 98 startů (původně jsem to chtěl dotáhnout do stovky) a teď bude odpočívat protože motor, regl a přijímač se přestěhovaly do Aviatika. Doufám, že bude odpočívat dlouho a já že si budu užívat lety s novým érem.
13.12.2007
Z Twilitera jsem vymontoval motor, regulátor a přijímač takže ho čeká (snad dost dlouhý) odpočinek.
16.9.2007
Protože když je vlhko tak povoluje potah křídla a VOP a SOP natřel jsem tyhle plochy ještě jednou vrstvou napínacího laku. Pokud to nebude stačit položím ještě jednu vrstvu lesklého laku.
11.06.2007
Už jsem chtěl mít Twilitera ve vzduchu – zároveň jsem si ale netroufal na první let v stále vanoucím větru. Proto jsem si v neděli přivstal a v 7:30 jsem byl na svém větším letišti. Listí na stromech se už i takhle brzo trochu hýbylo ale nenechal jsem se odradit. Přivázal jsem křídlo a připojil zdroj. Kontrola funkce kormidel a pak už start. Tedy – zkoušel jsem odstartovat ze země (poprvé v životě) a přesto že louka byla posečená (ale je to sečení tak 2x ročně) tak po rozjezdu začala vrtule sekat přeci jen moc vysokou trávu a éro začalo zatáčet výrazně doprava. Přičítal jsem to právě tomu že tráva šla do vrtule – ale neměl jsem pravdu.
Rozhodl jsem se tedy pro start z ruky. Dal jsem plný plyn – éro mělo snahu se vyškubnou a letět a tak jsem ho hodil. Následovala okamžitě poměrně ostrá pravá zatáčka s mírným stoupáním a snahou „utáhnout se“ do sestupné spirály. Naštěstí jsem stihl zareagovat – stáhnout plyn a směrovku na druhou stranu. Podařilo se mi éro dostat do větší výšky a tam trimem směrovky srovnat zatáčení doprava a trimem výškovky natáhnout pro mírné stoupání s plynem na 1/2. Chvíli mi trvalo než jsem se vzpamatoval z pohledu na éro v zatáčce s uchem křídla mířícím k zemi a motorem v plných otáčkách.
Jakmile jsem ale vytrimoval a stáhnul plyn na 1/2 stalo se z Twilitera to nejhodnější éro (z těch co mám). Krásně pomalý stabilní let, přebytek stability. Po nastoupání výšky jsem zkoušel stáhnul plyn – přechod do kluzu bez problému, jen je třeba trovhu natáhnout. Zkoušel jsem v kluzu naplno přitáhnout výškovku – a ono nic. Éro zpomalí a začne sestupovat, nepadá na žádnou stranu. Přemet jde jak po rozběhu z větší výšky bez motoru nebo z vodorovného letu s plným plynem. Vývrtka jde, postupně ale éro zrychluje a jakoby se utahuje. Vybrání bez problémů, stačí dát trochu kontra. Úplně nejlepší jsou nízké průlety se staženým plynem – půl metru nad zemí a tak 2 metry od sebe, pak přidání plynu a stoupání.
Po 17 minutách jsem šel na přistání, chtěl jsem éro zkontrolovat. Krásně pomalé přiblížení, lehké dosednutí a po pár metrech zastavení.
Motor a baterka byly úplně studené, regulátor vlažný. Změřil jsem napětí aku, bylo 3,77 – 3,78 – 3,78. Šel jsem znovu na start – tentokrát jen tak 3/4 plynu a hození a pak už jen pozvolné stoupání. Po 8 minutách létání na půl plynu náhle výrazně klesly otáčky, regulátor začal omezovat. Okamžitě jsem stáhnul plyn a šel na přistání. Opět velmi pomalé přiblížení a jemné dosednutí. Napětí aku bylo – 3,05 – 3,28 – 3,31. Je jasné, že jede n článek je trochu (víc) jiný – celkem jsem odlétal 25 min, abych se nedostal až ke kolenu vybíjecí charakteristiky tak budu létat tak 20 minut.
Sundal jsem křídlo a hurá domů.
Zálet se povedl i přes strašidelný začátek, Twiliter se ukázal jako hodňoučký eroplán pro pohodové polétání. Plný plyn v podstatě není třeba vůbec kromě přemetu z vodorovného letu. V letu vypadá jako oldtimer typu Playboy a si má i podobné letové vlastnosti.
4.6.2007
Přes víkend jsem stříkal trup – 2 vrstvy napínacího a 3 lesklého. Po poslední vrstvě lesklého laku se ale velké plochy trupu mléčně zakalily – ředidlo i lak byly stejné jako u předešlých vrstev a tak to připisuji tomu že silně pršelo a byl hodně vlhký vzduch a vzdušná vlhkost se při stříkání dostala do laku. Večer jsem vše přetřel štětcem ještě jednou lesklým lakem a už je to v pořádku. Namotnoval jsem 2 serva HS-81 a táhla k VOP a SOP, přilepil výztuhy proti omačkání vázací gumou na křídlo (jsou z hliníkového plechu z plechovky od pití) a začal jsem rozměřovat přilepení kompletu VOP a SOP k trupu.
4.6.2007
Včera před půlnocí jsem dokončil Twilitera. Jednalo se o následující: – přilepení VOP a SOP – montáž pák na kormidla a propojení táhel – přilepení ostruhy – montáž motoru – montáž aku a přijímače na suchý zip 3M – přilepení antény na trup a náběžku VOP. Při stavbě a hlavně teď když je hotovo jsem vážil: – potažené křídlo před lakem – 220 g – potažené křídlo nalakované – 250 g – potažené VOP+SOP před lakem – 30 g – potažené VOP+SOP nalakované – 50 g – kompletní trup bez aku – 530 g – kompletní éro včetně aku – 970 g Dneska poprvé zkusím nabíjet Li-Pol – mám z toho docela strach, na rcmanii v diskuzých se objevují i názory typu nabíjet jen na 4,1 V na článek (já mám nastaveno 4,15 V).
30.5.2007
Včera jsem kompletně potáhl trup Twilitera. Zbývá tedy lakování. Potah asi nebudu vypínat vodou abych se vyhnul případné deformaci, stříknu asi rovnou napínací lak a navrch lesklý.
28.5.2007
Pokračoval jsem ve stavbě – udělal jsem „kryt kabiny“, z balsových lišt 8×8 mm a ocelováho drátu 2mm jsem udělal táhla k ocasu (možná jsem to trochu předimenzoval), potáhnul spodek trupu a zalepil 2 pásky překližky pro připevnění serv. Nakonec jsem stihnul ještě celý trup natřít 1x zaponem.
24.5.2007
Dokončil jsem příhradovinu v zadní části trupu, pod přepážku s podvozkem a na spodní i horní stranu motorové přepážky jsem přilepi pásky lehké překližky 3 mm, spodní část trupu od motorové přepážky k podvozku jsem potáhl balsou 3 mm (na ní bude ležet baterie). Obrázky jsem přidal do galerie.
22.5.2007
Uříznul jsem trojúhelníkovou lištu 10x10mm a nalepil do přechodu VOP a SOP a stáhnul trup na ocase dohromady. Při lepení druhé bočnice trupu k přepážkám jsem měři l a měřil – a nakonec to stejně není úplně ono protože deska na které stavím je trochu prohnutá – na ocase je jedna bočnice o necelý 1 mm výš než ta druhá ;-[
21.5.2007
O víkendu jsem přilepil druhou bočnici trupu (lepím Epoxy 1200 a čekám raději 48 hodin na dokonalé vytvrzení), zalepil panty do SOP a VOP (Purexem RAPID) a navzájem slepil VOP a SOP.
14.5.2007
O víkendu jsem položil 2 vrstvy lesklého laku – předpokládám že jěště dvě budou třeba. Potah vypadá dobře (po každé vrstvě přebrušuji jemným papírem) jen na koncových obloucích kde je potah slepen z pásků zlobí, pásky se odlepují a okraje se vlní. Vždy pomůže přetřít lepicím lakem. Při stříkání pistolí je výrazně větší spotřeba laku i ředidla než při natírání štětcem ale potah vypadá tak nějak líp. Z ocelového drátu 3 mm jsem ohnul podvozek – má tvar jednoduchého V. Ke kolům jsem naletoval z vnitřní strany podložky (drát i podložky jsem očistil smirkem a pak stačilo použít přebytek kapaliny F1 a 150 W pájku). Kola jsem převrtak na průměr 3,5 mm, z vnější strany chci použít zajišťovací kroužky od MPJET (až je teda v Kontaktu dostanou …). Po přeměření upevňovacího kříže elektromotoru jsem s „radostí“ zjistil že výška přední části trupu je malá. Takže jsem na dolní část přepážek dolepil klín abych motorovou přepážku žvětšil o cca 8 mm. Při té příležitosti jsem tuto přední část vyztužil nalepením výztuh z 1 mm překližky s léty kolmo k létům balsy bočnic. Vyřízl jsem první trupovou přepážku z překližky 4 mm a přišil k ní režnou nití podvozek. Celé jsem to pak zalepil Epoxy 1200.
11.5.2007
Přidal jsem třetí vrstvu napínacího laku a potah je už pěkně napnutý – ještě jednu a pak přijde na řadu lesklý lak.
10.5.2007
Dal jsem se do lakování křídla, VOP a SOP. Potah je z tlustého papíru. Vypínal jsem vodou a potah vypadal docela dobře. Protože jsem chtěl „aby to vypadalo“ tak napínací lak stříkám pistolí – ředění tak 1:1. Zatím jsem nastříkal 2 vrstvy (s odstupem 24 hodin) a potah spíš povolil než se napnul. Možná je na vině i vlhké počasí a vyšší vlhkost vzduchu, uvidím. Do třetí vrstvy do napínacího laku asi přidám trochu Kanagonu aby to víc pnulo.
7.5.2007
Mám potažené celé křídlo včetně koncových oblouků, už mne čeká jen lakování. Do balsové lišty spojující obě poloviny VOP jsem zalepil kousek uhlíkové kulatiny pro zpevnění. Dneska mi přišel mail od p. Vinklárka že mi posílá celou mou objednávku – tady kompletní pohon do Twilitera – budu teda ssebou muset hodit a dodělat trup.
30.4.2007
Dneska ráno jsem se dostal k potahování koncových oblouků na Twiliteru. Nařezal jsem 2 cm široké pásky z modrého a žlutého papíru a pak je postupně lepil mezi pásek na žebru a oblouk. Lepší než popis je obrázek – jsou v galerii u modelu Twiliter II.
25.4.2007
Včera jsem potáhl střed křídla takže mi zbývají jen koncové oblouky – ale co s nimi? Papír je nutné ohnout ve dvou rovinách a to poměrně hodně. Asi to vyřeším tak že použiju pásky papíru tak 15mm široké (prostřídám žlutou a modrou) a těma budu potahovat podél rozpětí a lepit je k sobě. Postupně zjišťuju že čím je lak řidší tím lépe jde papír přilepi k oblým hranám.
23.4.2007
V sobotu a neděli jsem stihnul akorát potáhnout z obou stran uši žlutým papírem. Největší „pakárna“ je přilepit tlustý papír na ohyb náběžky – ten papír se chová jak kdyby ten lak se kterým ho lepím ani nebyl lepící … Na tvar papíru na horní stranu spoje jsem si udělal šablonu a tak mi papír pěkně pasuje.
17.4.2007
Včera večer jsem obarvil papír namodro a „nadůlčíkoval“ plošňák na Zajícovo vyrovnávač (v Kontaktu měli – kupodivu – všechny součástky takže můžu stavět).
16.4.2007
Včera odpoledne jsem naměřil a rozřezal tlustý potahový papír na Twilitera II. Večer jsem pak jednotlivé pásy nalepil kratší stranou na lišty a namíchal žlutou Duhu na obarvení. Ráno byl papír suchý. Nepodařilo se mi sice udělat tu žlutou tak sytou jak jsem si původně představoval ale v kombinaci s modrou (tu snad stihnu namíchat a obarvit dneska) by to mohlo vypadat docela k světu. U Vinklárka jsem objednal pro pohon Twilitera II. následující: – elektromotor Dualsky XM3530 CA/12 – regulátor Dualsky XC3012BA – Li-Pol akumulátor E-Tech GP 2250 mAh 16-20C 11,1 V 3s1p – vrtule APC elektro 9/4,5 Bohužel ne všechno je skladem a tak budu čekat tak okolo 14-ti dnů. No, snad zatím stačím udělat nabíječku s omezovačem, potáhnou křídlo, VOP a SOP a začít s trupem.
29.3.2007
Mám hotovou kostru křídla, spoje uší a středu jsem nakonec přelaminoval na náběžce a odtokovce tkaninou 35g/m2. Položil jsem první vrstvu zaponu na kostru. Na bočnicích trupu jsem opravil lože křídla a přilepil výztuhu pod křídlem.
19.3.2007
Mám kompletně hotové křídlo, zbývá přilepi uši ke středu a dodělat koncové oblouky. Bočnice trupu a kompletní ocasní plochy jsou taky hotové. Na bočnicích trupu musím upravit lože křídla a vyztužit jeho dosedací plochu. Stále ještě nemám jasno v pohonu – v tuhle chvíli se nejvíc přikláním ke spalováku ASP 2ccm.
21.2.2007
Pomalu pokračuji ve stavbě Twilitera II. – mám hotovou kostru křídel, nalepenou stojinu, nalepenou odtokovku ze dvou pásků 1mm balsy a teď lepím tuhý potah náběžné části též z 1 mm balsy. Stále přemýšlím o pohonu – použití spalovacího motoru se mi trochu rozleželo v hlavě a teď píš uvažuju o elektrice (asi šestistovka s převodem). Přeci jen se spalovákem se dostanu lítat jen občas – s elektrikou a érem s rozumnými rozměry můžu létat na louce 5min chůze od baráku ….
8.2.2007
Tohle éro jsem začal stavět už v nějaké své předchozí modelářské „vlně“ – v polici mi ležely hotové bočnice trupu (mají ale špatně udělané sedlo pro křídlo), kostra VOP a SOP a žebra křídla. Původně jsem myslel, že se k tomuhle éru už nikdy nevrátím – odrazovaly mne informace jednoho stavitele na českém Internetu i rozbor letových vlastností tohohle modelu v jednom z čísel (tuším) RC Modelů. Plánek vyšel v časopise RC Modely 9/1997, autorem je američan Randy Randolph a J.Kroufek ho v popisu označil za model vhodný pro začátečníky (hodnocení, která jsem uvedl výše ale toto moc nepotvrzují ). Předpokládám, že model osadím motorem ASP 2ccm, řízené budou VOP, SOP a motor. Serva použiju asi Hitec HS-81 pro VOP a SOP, na motor buď Carson nebo HS-55. Přijímač bych chtěl koupit nějaký lepší – přece jen to není házedlo a má to motor – tedy ideálně JR Propo R700. Po zdrojích jsem se ještě nedíval – budeou to ale určitě 4 články Sanyo Cadnica s kapacitou někde okolo 1000 mAh.
